Žádné produkty v košíku.
Bezpečná vina
Vždyť už jsem se změnil, tak proč mi nedáš ještě šanci?!
Minulý týden jsem se svou klientkou řešil zajímavou a exemplární situaci, se kterou se ve své praxi setkávám poměrně často. Když se rozcházíte s někým, kdo Vás manipuluje a kdo Vás emočně sráží na dno, když konečně dojde na lámání chleba a Vy mu sdělíte, že s ním už nemůžete vydržet a chcete se rozejít, nastanou zajímavé reakce, kterými Vám bude motat hlavu.
Agresor totiž, přestože není schopen prožívat vinu, prožívá alespoň strach. Strach z toho, že o Vás přijde. Začne se tedy nějak přizpůsobovat, „sekat latinu“ a chovat se hezky, pozorně a mile. Pak ale zas přijde situace, která Vás začne mást, a vy si nebudete jistí, co je a co není skutečnost. Uslyšíte fráze typu: „Vždyť už jsem se změnil, tak proč mi nedáš šanci?“
Co s tím? Jak naložit s tím, že ten člověk zjevně nějakou snahu projevil a říká o sobě, že se změnil? Zdá se, že motivaci změnit se má a že i tu vinu pravděpodobně prožil. Nenechte se ale zmást. Toto není motivované vinou, tedy vyššími formami a mechanismy přizpůsobení, ale strachem (podrobněji o vině a strachu viz seminář). Dnes se zaměřím na to, co fráze: „Už jsem se změnil, tak proč mi nedáš šanci?“, znamená.
Do nepříjemných situací a stavů jste se dostali především proto, že Vás tento člověk neustále manipuloval a obviňoval. Z takového kolotoče se nedá vystoupit a postupně zjišťujete, že takovému člověku se nedá nic vysvětlit. Zkrátka nefunguje tak, jak byste očekávali u naprosté většiny populace – že pochopí, přijme vinu a nebude dělat věci, které Vás poškozují a na které ho upozorňujete. Ve chvíli, kdy vysloví tuto frázi, napadne Vás: „vždyť on se vlastně změnil…“. Klienti mají vždy tendenci agresorům věřit vše, co jim řeknou.
Už v samotné frázi ale spatřuji první zádrhel. Může člověk sám o sobě udělat takové sebehodnocení? Nebo je to důkaz jakého si narcismu, kdy si člověk připisuje ty nejlepší možné vlastnosti a dokonce i schopnost posuzovat, zda je schopen někomu ubližovat či nikoliv? To dle mého smrdí sebechválou. Sebehodnocení používáme s klienty jako identifikační kritérium při analýze soudních spisů a vyjádření agresorů. Takoví lidé všechny své vztahy popisují z pozice první osoby, kdy „já něco… já mám dobrý vztah s dítětem…a je to úžasné, atd.“. To je samo o sobě jedno z důležitých vodítek a identifikačních kritérií toho, že ten člověk komunikuje špatně, manipuluje a své sebevnímání a vnímání vztahů má nevyvinuté.
Zajímavá je i druhá část fráze: „…tak proč mi nedáš ještě šanci?“. Tady přecházíme od narcismu k přímé agresi. Rozcházíte se s člověkem proto, že Vás neustále obviňoval a on se Vás teď snaží přesvědčit, že se změnil (narcismus). Je třeba si uvědomit, že strukturu osobnosti nelze jednoduše změnit. A už vůbec to nelze samo od sebe. S tím Vám vždy musí někdo pomoci. Příčina je totiž většinou v raném dětství, kdy agresorovi někdo neumožnil se plně psychicky vyvinout. Říci tedy „já jsem se změnil“, je nesmysl. Otázka „proč mi nedáš šanci?“ je pak obrovský zdroj viny a „obviňovačka“. Schovává se za tím „ty jsi ta špatná, já už jsem se změnil, jsem úžasný a ty sis to celé vymyslela… nejdřív sis na něco stěžovala, já jsem to změnil a tak si už nemáš na co stěžovat, takže bys mi tu šanci měla dát. Je tvá vina, že mi tu šanci nedáváš.“
Rozcházíte se s člověkem, který je manipulátor a on se Vás manipulací snaží přesvědčit, že už se změnil a že je Vaše vina, že mu nedáváte šanci a kolaps vztahu je na Vás. Pokud víte, co můžete od manipulátora očekávat, tak Vás to až tak nepřekvapí. Člověka, který v tom ale není tak zběhlý, to může zmást až paralyzovat. Pokud jste bombardovaní frázemi tohoto typu, nevíte, zda tomu člověku věřit a začnete si generovat vlastní vinu. Roztočí se Vám myšlenky, nemůžete spát a cítíte se jako ti špatní.
Zkuste to zastavit, a kdyby to nešlo, ozvěte se na konzultaci. Pracujeme na tom, abyste si tyto „sebeobviňovačky“ neroztáčeli stále dokola. Připravte se na to, že takové fráze se objevují zcela běžně i v soudních spisech a vyjádřeních v rámci rozvodového řízení. Dokonce to kvitují soudní znalci a psychologové, což považuji za validaci naprostých absurdit. Nenechte se tím zaskočit. Většina terapií nařízených soudem a mediací jsou podpora „brainwashingu“.
Kdybyste se chtěli na takovou situaci připravit, nebo v ní už jste a nevíte si rady, ozvěte se. Můžete také absolvovat kurz „Jak se ubránit manipulátorům a neuvysvětlovat se k zoufalství“, ve kterém se těmto tématům věnuji podrobněji. Uvádím konkrétní příklady z konkrétních kauz mých klientů. Uvidíte, co se typicky objevuje a co se u těch manipulátorů opakuje. Tito lidé nejsou příliš kreativní, a ač se Vám zdají super-inteligentní a nepředvídatelní, jejich vzory chování se opakují. Díky tomu mohu předávat know-how, které jsme u poruch osobnosti rozklíčovali, dalším lidem. Uvidíte, že se variace způsobů Vašeho konkrétního manipulátora naučíte rozpoznávat velmi dobře.
Přeji vám, abyste fráze podobného typu a podobné obviňovací a brutální konstrukty dokázali rozpoznávat co nejrychleji, nebrali si je k srdci a uměli na ně správně reagovat, čímž tu agresi zastavíte a agresorovi znepříjemníte. Držte se!
Děkuji, že své zkušenosti sdílíte. Vaše články a videa mi dodaly sílu bojovat s “mým” manipulátorem. I když to není ještě 100% za mnou, už vím, že to dotáhnu do konce a nenechám se ve vztahu dusit.
Ještě jednou děkuji.
Je dobré si prečítať niečo takéto, keď človek sam pochybuje o svojom rozhodnutí…
Já taky bojují,jsem teprve na začátku,nevím co bude dál,jsem zoufalá.Je to přesně tak jak jste psal.Udelal viníka že mě.Ja budu teď ta nejhorší,protože ho nechci.Instituce mi nejsou vůbec nakloněný.I já u nich jsem si připadala jako viník.Proc nehájí zájmy poškozeného ale brání darebáka.
Muj top: “Ja se tak snazim, ale s tvym pristupem to nema cenu! Uz nemam chut se ani snazit, ty to vsechno sabotujes.”
I já se přidávám k velkým díkům za to, čemu se věnujete. Zjistila jsem, že proti osobám s poruchou osobnosti-psychopatům opravdu není skoro nikde odvolání, psychologové, právníci, úřady na psychickou tyranii opravdu neslyší. Je těžké ji interpretovat a když se zadaří, kolikrát koukají ještě na vás, jako na blázna. Tak jste jediná moje zbraň, která se mi osvědčila!! Už jsem si zakoupila dva kurzy a obrana vážně funguje. Mám co dočinění s bývalým partnerem a celou jeho rodinou, tak mohu potvrdit. Taky “motivační” 🙂 videa, která sdílíte jsou střípky pomoci mě ušité na míru. Doufám, že se vám bude dařit dál tohle provozovat.
Už se přece změnil a já mu hážu klacky pod nohy
Tak tohle znám moc dobře
Tak možná opravdu sabotujete. Často to tak bývá. Člověk ve snaze vyhoří a naopak druhý začne dělat naschvály, protože už se nemá o co snažit.
Chcela som sa opýtať. Keď partner mi dal dôvod že ho porovnavam a ponizujem čo nie je pravda s inými.a tým to ukončil
Aniž bych to věděla,tak se mi to stalo.Láska z mládí,byl úžasný hostitel, příjemně vystupoval .Hned po druhém setkání “muselo”být vše v jeho režii.Stačil jeden lajk na FB od “muže”a “láska z mládí” se ukázala v pravém světle.VŽDY dejte na první dojem z reakce!Po 3 schůzce jsem to ukončila Neskutečná manipulace a výsledek?To prý ON se rozešel se mnou.Děkuji,že jsem to rozpoznala na začátku,takovou žárlivost jsem nezažila.
Zažívám něco podobného, nesměla jsem udělat ani kafe elektrikáři nebo si vzít do práce obyčejné šaty nad kolena, vše špatně. Podle něj se prý jiným chlapům nabízím, když mi někdo poslal pusu k narozeninám hned problém že ho podvadim. Bohužel byť jsem řekla že s ním být nechci tak dělá stále naschvály 😭
Ten ,,môj,,: ja som už urobil maximum pre udržanie nášho vzťahu a Ty mi už nemôžeš viac ublížiť…,,
presne…
Zajimalo by mě jestli manipulator vůbec ví o tom že je manipulátor… A teď když to píšu tak si to vše uvědomuji .. Moooc dobře o tom Ví 🙁
Myslím že neví…on je přesvědčen o tom, že on je nejlepší a chyba je ve všech okolo. Dokud jsem s manipulátorem nežila, a nezažila to, tak jsem vůbec nevěděla, že něco takového existuje. Až když jsem spoustu situací nebyla schopná pochopit a začala jsem pátrat, tak jsem s hrůzou zjistila, že z třiceti bodů známek manipulatorství na něj sedí dvacet osm…ale to už byl dceři rok a půl…je to jedenáct let, co jsme od sebe a nikomu to nepřeju, těch jedenáct let mi dělal ze života peklo, snažil se mě manipulovat a vydírat přes dceru. Uklidnilo se to až teď, co si po dlouhých soudních tahanicích vyzkoušel střídavou péči, dcera je teď v pubertě, najednou s tatínkem nevychází a tatínek ji najednou tříčtvrtě roku nepotřebuje…a až teď mi dal pokoj…
Jste sikovna, ze jste odešla, palec nahoru.
Momentálne som takejto v tejto situácii a presne všetko čo rozprávate sa deje….
Vaše články jsou přesné a je to neuvěřitelné, že jsem i já obětí tohoto témata… Během dvou hodin je toto druhý článek co od vás čtu a nestačím se divit…. Ani jediný slovo nemůžu vyškrtnout, že by to nebyla pravda a “uklidnit” se tím, že to není můj případ… 🙁
Moc děkuji, tuhle větu ,,Už jsem se změnil, pochopil jsem v čem jsem dělal chyby tak proč mi nedáš ještě šanci” jsem slyšela už mockrát a ty emoce jsou strašný. A jak říkáte, pocit, že já jsem ta špatná, přijde. Strašně moc děkuji za vysvětlení. Zase jsem o kousek dál.
Může v tom být láska a že můžete být spolu dlouho. Záleží co dělal. Ale pokud se umí chovat slušně a je ochotný se pro Vás přes nějakou odbornost polepšit, vše není jen o psychologii. Vztahy jsou samotné téma. Jsme lidi, odpouštění je důležitý. Teda pokud je šance, že ten člověk je slušný a dá se s ním mluvit. Chlapům nůž na krk a je to 😀 jak ze starý školy. Je potřeba láska a lidi chybují pořád. Všichni.
Čtu vaše články nekolik let jsem žila s člověkem kterého jsem milovala ale nechápala jsem jeho povahu .říkala jsem ,že je jak Jekyl a Hyde.ale až po psychickém zhroucení kdy jsem skončila na psychiatrii jsem zjistila ,že jsem žila s manipulátorem.vic jak 3 roky spolu nežijeme a přesto se mě pořád snaží dostat zpátky do života ,prý mě nikdy nikdo nemiloval jako on.
Momentálně prožívám něco podobného, co vy, ale naštěstí v tom nejsou děti a žili jsme spolu v zahraničí, takže jsem se vrátila ve čtvrtek posledním autobusem z Paříže a teď jsme od sebe naštěstí daleko. I když mám spoustu věcí ujasnenych, sem tam se mě zmocní pocit smutku a viny. Ona totiž vina je vždy na obou st3, to mi nikdo nevymluvi a i já jsem byla manipulatorem, aniž bych si to uvědomila.
Tento člověk mi dal takové pocity štěstí, jako asi žádný a teď žiji s pocitem, že už si nikoho nenajdu,protože už to nebude nikdy tak krásné a bojím se dalšího zklamání.
Známky manipulatorstvi se už projevili dříve, ale asi jsem je neviděla. Vždy muselo být po jeho, občas se mnou jednal jako s otravnym hmyzem pro své plány, stále vyčítal jaká jsem a svalová na mě vinu, posílal k psychologovi, až jsem šla aspoň na rodinné konstelace, co je se mnou v pořádku. Později jsem se dozvěděla, že mi rok a půl lhal o svém skutečném věku.
V době karantény, když jsme přišli o práci se vše projevilo na plno. S kamarádem chodil na snowboard a se mnou nebyl schopen jít ani na blbý bob, že je karantena.
Druhý den mě přepadl smutek, tak jsem plakala kvůli karantene, že nemohu domů a nevím, kdy svou rodinu uvidím a co bude dál, že on se možná vrátí (žili jsme v Alpách ve Francii) do Španělska dřív, než já do ČR a zůstanu tam sama a bez peněz. Neměla jsem tam žádné přátele, ani aktivity, toto privilegium měl on. Když mě viděl brečet, řekl, že nikdo vedle sebe nepotřebuje nikoho smutného a ať se radši vrátím domů. Jaký div pro něj byl, že mě to rozcililo à zranilo.
Hádka skončila tím, že mě násilně hodil na postel a násilně mě držel a řval, poté po mě hodil balení jogurtů a jen tak tak mi neurszik6hlavu. Vzniklý nepořádek dával za vinu mně, sundal mi dokonce i mé špinavé tepláky a hodil je do koše, spolu s našimi fotkami a vyhodil mě. Ráno ovšem změnil názor a tak to šlo pořád dokola, hádky, usmíření, ignorace až jednoho dne jsme se opět pohádali a on mi řekl, že nebude trpět život, kdy je dva dny v pohodě a dva se hada, ať odejdu. Poté mi opět řekl, že se mnou zůstane, pokud budu držet hubu a krok a uznam vlastní chybu a nebudu se hádat. Výsledek byl takový, že mě celkem dvakrát vyhodil, pak mi řekl, ať si to rozmyslím, že nechce, abych odjela v době koronaviru. Tak jsem řekla, že zůstávám a osocil se na mě, že nemůžu měnit pořád názory, zpavifikoval proti mně kamarády a řekl mi, že si se mnou nechce dělat problémy, že má strach, že si rozbiju naschval6hlavu a zavolám na něj policii! A že musím odjet a že třeba časem se zase dáme dohromady. Tím u mě ztratil poslední zbytky účty. Odvezl mě na letiště v půl třetí ráno, bez spánku a hladovou. Čekalo mě 30 hodin nejisté cesty, zda se vůbec dostanu do ČR a že možná nakazim sebe i svou rodinu koronavirem. To vše ciste pro jeho pohodlí. Nyní trávím čas v naprosté izolaci a karantene a nevím, co se mnou bude dál, protože jsem opustila svůj domov ve Francii a jsem zase u rodičů a v ČR žít nechci. Když jsem byla v Paříži a čekala na autobus, poslal mi fotku balíku, co mi poslala máma z ČR, že mi ho posílá zpět, že přišel dnes ráno. Neodpověděla jsem, protože už jsme se na tom předtím dohodli a tudíž nebyl důvod se opakovat. Poté už mi nepřišla žádná zpráva o tom, jak jsem dorazila a jestli vůbec. Nic prostě. Až včera večer mi napsala jeho kamarádka, zda jsem dorazila. Neodpověděla jsem. Takže co si o tom myslíte? Každopádně jsem ráda, že teď beze mě v klidu spí, jak mi bylo řečeno, že až odjedu nebude mít výčitky svědomí a bude spát velmi dobře, protože jsem taková à taková à že jsem mu dělala jen problémy a vyhne se se mnou takhle jiným katastrofam, kdy mě třeba zfackuje a já zavolám policii. Doteď nevím, kde tento scénář vzal a jaké důvody jsem mu dala, aby si toto myslel a vyčítal mi, že má ze mě strach. Ten byl u nás vzájemný. A tak skončila má velká láska, žití ve Francii a začínám nový život, I když zatím v karantene mezi čtyřmi stěnami, kdy nesmím ani na nákup. Překvapivě však se cítím mnohem lépe. Poslouchat každý den, jaká jsem strasna6a vinná, to, co řekl včera další den popřel, nebo řekl něco, co jsem vůbec neříkala à člověk už si začal připadat vinný a nevěděl, kde je realita. Teď I v karantene se cítím paradoxně svobodnější.
Zažila jsem něco podobného. 😉
Zaplatpanbuh ze to tak dobre dopadlo a ze jste se takoveho človeka nadobro zbavila. Je nesmysl hledat vinu u sebe, respektive ano….ptat se,jak jsem vubec mohla dopustit aby se nedko takto ke mne choval? A vzit si ponauceni do pristiho vztahu. Drzim palecky!
Dobrý den, to je šílený příběh. Doufám že jste v pořádku. Napište prosím jak to s vámi dopadlo.
Taky jsem měla manipulátora za manžela. Píšu měla. Větu já jsem se změnil jsem od něho slyšela několikrát. I pocity viny byly. Psychicky mě vydíral, že to nezvladne když odejdu. Až opravdu spáchal sebevraždu. I když jsem se mu snažila pomocí nedokázal přijmout že by to poprvé nebylo podle něho. Máme dvě měla děti. Je to strašné a ještě s tím žít 🙁
Já jsem nikdy nikoho nemiloval jako tebe proč to není jako dřív. Ty jsi to zavinila. Bez se léčit. Věry tohohle typu fyzicky a psychicky nátlak od otce mého syna. Už jsem odešla,ale nedá si pokoj. Teď vyhrožuje že mi vezme syna.
Několikrát jsem odešla od manipulátora, pak se do vztahu zase vrátila. Nyní ne! Řekla jsem už dost, už stačilo. Je to pár měsíců a neustále mě obtěžuje. Nejdříve to byly sliby jak se změnil, pak pochopil že je konec…. začalo vyhrožování, stalking, náhodná jakože setkání, neustálý kontakt přes soc sítě, urážky…snad to zvládnu a bude brzy klid. Všem přeji hodně síly a nevzdávat se!!!
Jak je možné, že manipulátor miluje zvířata. Kvůli nim mi dělá zle. Musím dávat na ně pozor. Pláče nad přejetými na silnicích. Ale mě ubližuje. Vzal si mě jako ošetřovatelku jeho zvířat. Prý aby se o ně někdo postaral, až by nemohl. Už jsem v tom vyhořela. K muži dávno nic necítím jako on ke mě. Ale zakazuje mi rozvod. Prý ať se vzpamatuju. Jsme spolu 12let. Je mi 52. Ze života nemám nic.
Já jsem se změnil. Když se zeptám v čem, tak odpověď je: když to nevidíš, tak já ti to říkat nebudu 🤷♀️
Co když udělal jednu největší chybu a pociťuje vinu? A chová se normálně, někdy až moc mile? Není taky někdy přemýšlet, že ta láska umí zázraky a né jít na vše vědou? Něco prožívám a přemýšlím, že mu odpustím, ale s nožem na krku. Je to zajímavé čtení, ale někdy ten chlap stojí za odpuštění. Evka 37.
děkuji velmi za podporu..přesně toto celé jsem přečtla jedním dechem a je to přesně to, co jsem potřebovala slyšet!!!! díky moc!!
Děkuji také vaše názory a příspěvky mě posouvají dál mám z čeho čerpat urovnat si myšlenky,jsou pro mě dobrou motivací 👏🌞
Jsou i jiné tipy manipulátorství? již pět let se stále vracím k člověku, který mě odkopne, s tím, že mě stále miluje, ale již neví jak dál. Rozchod – jednou až dvakrát ročně. Poprvé důvody – moc kouříš cigarety, vidím svojí matku a to fakt nechci. Další – jsem Ti jen na obtíž, stojím za hovno apod…po rozchodu najednou dělá věci, které se mou byl problém a o které jsem poprosila jako přání(jako společně naplánovaný výlet, aspoň jednu fotku společnou apod., dovolenou) a dává mi je na obdiv, jak se změnil a vše pochopil a dělá s jinými a prosí o návrat…Po návratu to nějakou dobu vše jde a je zalité sluncem, pak spadne do stereotipu – jen u pc, filmů, spánek, bez sexu, bez pohlazení, najednou nejí co uvařím, dělá vše jen po svém a dohody o tom jak a co jsou ty tam – já se ptám proč, co se děje, jak mohu pomoci – nic, nekomunikace, požádám o trochu více trávení času – ježiš jsem unavenej, proč jako nemůžeš na procházku sama pod…
Poslední rozchod – vždy dospějeme do fáze, kdy se mnou přestane spát, třebas dva měsíce, já se snažím o to pochopit proč, zeptám se, snažim se svézt i na přímo – odmítne me, propadám do toho, že už mě nechce , proč se mnou netráví čas – najednou procházka, snaží se komunikovat, ptá se , večer nádherně pomiluje a druhý den se zbalil a odešel, že je konec. že to bylo na rozloučenou, po odchodu sms typu lasko a stále navazuje kontakt, prosí o šanci a dělá až psí kusy. Vzala jsem ho asi už po 10 zpět, opět po nějaké době to samé – opět nezájem, kominikace žádná (ani o práci, matce, dítěti – neptej se a pod.), otázky převadí do otázek či nechápe a neví o čem mluvím, neodpoví, nevysvětlí. Má prostor se vyjádřit, nic, pak ale zaštěkne, nemám takovou výřečnost se obhajovat, nemám prostor něco říct – říkám mluv, poslouchám – nic prý to nemá cenu. Na otázku jestli je šťastný, nechce něco změnit, nebo tak – ne nechci, jsem šťastný, miluju Tě, nechci odejít. Budeme dělat co chceš, na mě nezáleží – přitom do té doby vše po jeho. Sex – s tím dole nepočítej. Máš problém? – ne. Tak se pojď pomazlit aspoň – jak chceš. Nehoupne mu – mám problém a bolesti. Nechápu – jednou tak, pak onak, kde je pravda?
Nevěřila bych jak je to možné, ale přesně tohle teď slýchávám.Včetně výčitek, ty ničíš rodinu, uvrhneš všechny do bídy, zapoměň, začne se znovu. Bla, bla, bla. Ano začal se snažit, ale až v okamžiku, kdy dostal “nůž na krk” v podobě návrhu na rozvod. Do té doby jsem léta vysvětlovala, co bolí mě, nebo děti, vždy to byla jen naše vina, že nás to bolí, nebo jsem si za to mohli sami, že jsme ho vyprovokovali. Když už jsem došla do bodu, že to nejde dál, tak teprve slyší ?
Bez “nože na krku”, ale věřím že bude vše při starém.
Bože škoda že jsem tento článek nenašla před dvěma lety. Všechno by mohlo být jinak.
Dobrý den všem. Opět připojuji jeden komentář k diskusi – i kdyby to mělo pomoci jedné jediné osobě, která by si jej četla. A pomůže to i mně, když se nějakým způsobem vyjádřím.
Bývalý přítel, se kterým jsem se rozešla před čtyřmi lety, mne opět kontaktoval poté, co jsme se náhodou potkali na parkovišti před obchodním domem. Nechtěla jsem se s ním vůbec bavit, ale přišel za mnou. Ze slušnosti jsem s ním prohodila pár vět. On si “slušnost” opět vyložil jako slabost. Začal mi psát – zvát mě na výlety, pochlebovat. Odmítla jsem. Vzápětí přišla urážka typu “je na tobě vidět že nejsi normální”. NAPROSTO TYPICKÝ PŘÍKLAD – v tomto případě je důležité si uvědomit, že nenormální je tady on. Pak přišla další vlna pochlebování, smajlíky. Ještě si nejsem jista, jak tomu člověku odpovědět, protože on prostě uvažuje zcela rozdílným a zvráceným způsobem. Připravují se na to, že ho požádám, aby mě již nijak nekontaktoval. Bohužel vím, že jako odpověď mi přijde srdceryvná a ublížená a obviňující zpráva, ale to budu muset ignorovat, protože to NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO SE MNOU – POUZE S JEHO NÁHLEDEM NA VĚC. Ten člověk absolutně odmítá akceptovat moje hranice. Čili jediná možnost je – vůbec nebrat v potaz jeho ubohé pocity.
Sílu všem, komu se podařilo vytěsnit manipulátora ze svého života – i těm, kdo bojují! Držte se 🙂 Udržte si svou svobodu.
Zdravim, nebudu tu vypisovat svůj příběh, ve finále jsou si všechny strašně podobné….Chci jen poděkovat 🙏🏼, poděkovat za vaše články, ke kterým jsem se sice dostala až po rozchodu, ale které mi pomohly v něm hlavně vytrvat, ujasnit a potvrdit si to, co jsem vnímala a jak se cítila….. Tenhle to jen podtrhl…. to poslední s čím jsem bojovala, pocit viny, že už nechci dát další šanci…. Děkuju 🙏🏼
A potom sa jedného dňa dostanete do situácie, že vám je celkom jedno, či za rozpad vzťahu môžete vy alebo nie. Podstatné sa stane to, že vám v ňom nie je dobre a ze vám ubližuje. Je to ako po rokoch odhodiť ťažký batoh z pliec.