Jak si takové osoby do života přitahujete


Zažili jste tu fantazii o tom, jak je možné, že zrovna Vám se do života pletou lidé, kteří v něm páchají akorát škodu a Vy s tím nedokážete nic dělat a opakovaně se Vám nedaří jejich destruktivní jednání zastavit? Následující video je jedním ze série, která by Vám měla pomoci se zorientovat v příčinách toho, proč se takto (i opakovaně) můžete trápit. Ve videu je zmíněný příspěvek Proč je tak těžké se začít bránit.

Častá otázka, kterou od klientů dostávám, je: „Jak si takového člověka do svého života přitáhnu?“. Myslí tím takového, který je zneužívá, dělá si s nimi, co chce a nutí je dělat to, co sami nechtějí. Vyvolává to v nich spoustu pocitů, ale nedokáží s tím nic dělat. Otázka sama o sobě je špatně formulovaná a dnes si vysvětlíme proč. Uvidíte, že to není tak, že byste měli tu schopnost si někoho takového přitáhnout.

Předně bych spojení „takového člověka“ nahradil spojením v množném čísle, tedy „takové lidi“, protože ve většině případů se jedná o celou sérii partnerů, šéfů, a podobně. Klientům se snažím vysvětlit, jak vazba s manipulátorem, narcisem nebo jinak patologickou osobností vzniká. Patologická osobnost má tu vlastnost, že se pohybuje světem a interaguje s jinými lidmi. S některými naváže vztah s jinými ne. Až se dostane k Vám a vznikne mezi Vámi vazba, která se časem vyvine v nezdravý vztah. Vy zjistíte, že jde o manipulátora a ve stavu, ve kterém nejste schopni se mu bránit, se dostáváte ke mně. To už jste většinou v situaci, kdy za sebou máte několik měsíců až let nešťastného vztahu a předstírání, jak jste happy, zatímco trpíte a nevíte, co s tím.


Jak taková situace vznikla? A proč takový člověk skončil u Vás? Žádná přitažlivost k tomu vůbec není potřeba. Není to tak, že by existovala nějaká síla, která by Vám patologickou osobnost přivedla do cesty. Tyto osobnosti fungují spíše jako predátoři, kteří hledají kořist a v okamžiku, kdy jí najdou, tak se jí nepustí.

Otázka „jak si takové lidi přitahuji?“ poukazuje na jakousi představu o vlastní obrovské moci a o nějaké své výjimečné schopnosti si takové lidi přitahovat a že by byla i škoda se takové vlastnosti zbavovat. To malinko zavání narcistickou fantazií o tom, jak je mocný a jak si dokáže vybrat toho největšího magora, jaký vůbec existuje. 

Ve skutečnosti tu nejde o nějakou mimořádnou schopnost si patologické osobnosti přitahovat ale o to, že při prvním kontaktu takové osobnosti nerespektují žádné hranice v mezilidských vztazích. To znamená, že se Vás chytí, nepustí a dělají věci, které Vám nejsou příjemné a poškozují Vás. Nereflektují například to, že je Vám jejich chování nepříjemné, nemůžete pak spát a jste vyčerpaní. Náhodně něco dělají, uspokojují své vlastní potřeby a je jim jedno, že překračují Vaše hranice. 

Proč se ale přisáli právě na Vás a jsou to právě Vaše hranice, které nerespektují? Odpovědí je to, že dosud naráželi na lidi, kteří jim ty hranice uměli nastavit. 90% osob, které potkali, jim řeklo „a dost, tohle mi nedělej“. Takový člověk je pro predátora nezajímavá kořist a nezajímavý hostitel a tak jdou jednoduše dál, dokud nenarazí na osobu, která se ještě neumí bránit a parazita rozpoznat.

Dostáváme se k tomu, že problémem není to, že byste si takového člověka do života přitahovali, ale to, že mu nebráníte, aby do něj vstoupili. Není to tak, že Vy aktivně vyvíjíte nějakou činnost, máte zvláštní moc nebo schopnost, nebo dokonce na čele napsáno „já jsem dokonalá ideální oběť“. Ten člověk zkrátka zůstane tam, kde mu nebude bráněno zůstat.

Když si toto uvědomíme, přirozenou reakcí bývá „aha, takže já si za to můžu sám“. Ano, ale s tímto uvědoměním dostávám i návod, jak z toho ven. Nejsem totiž v beznadějné situaci, za kterou může nějaká magická síla a s kterou se nedá nic dělat, ale konečně můžu sebepoškozování zastavit.


„Proč nebráním patologickému člověku, aby mi do života vstoupil?“ „Proč ignoruji signály, které mě varují, že je něco špatně a že ten člověk nerespektuje žádné hranice a nebude naplňovat mé potřeby?“ „Proč si do patologických osobností promítáme prince na bílém koni a přehlížíme zjevná varování?“ Toto jsou ty otázky, které bychom si měli pokládat. Některé znaky jsou do očí bijící, ale některé jsou velmi nenápadné a je třeba mít velmi dobře vyvinutou schopnost je rozpoznávat. Dobrou zprávou je, že tato schopnost se dá trénovat.

Někteří lidé jsou k tomu, stát se obětí manipulátora predisponováni. Budeme-li pátrat po tom, proč tomu tak je, co je formovalo a čím jejich vnímání bylo vytvářeno, zjistíme, že příčiny pochází většinou již z dětství. Tito lidé jsou naučeni cítit vinu za to, že se brání něčemu, co je jim nepříjemné. Takový jedinec nedokáže vyhodnocovat své emoce a většinou byl obětí manipulace už jako dítě, což si sebou nese i do dospělosti.

 O tom, co jedince predisponuje k tomu, aby se manipulátorovi nebránil, jsem podrobněji mluvil také ve videu s názvem Proč je tak těžké se začít bránit. Oběť většinou ani nenapadne, že by se mohla bránit. Neuvědomuje si, že je v situaci, která je nebezpečná. Pokud Vás zajímá proč tomu tak je, doporučuji video shlédnout, nebo se můžete přijít podívat na můj seminář.


 

56 názorů na “Jak si takové osoby do života přitahujete

  1. Anonymní napsal/a:

    Excelentný výklad ,,, konečne som našla chybu,,, ktorú robím,,, vlastne si za všetko môžem sama,,,

  2. Lucka napsal/a:

    Je chválihodné příjmout odpovědnost za svoje činy. Jen by mě zajímalo, kam se svět bude ubírat, až všechny ty dobré ženy, či muži…budou na sebe pohlížet jako na něco méněcenného. Mám za to, že "obět" je velmi dobře vybraná a to právě z důvodu vysokých morálních hodnot, které vykazuje. Jako schopnost milovat, chránit atd… Fantazie a city se nedají předělat na chladnou logiku. "Obět" ukazuje jen ty nejlepší hodnoty. A toxická osoba NE nebere jako odpoved. Odejít je velice bolestivé, ale nutné. Každý k tomu dříve, či později dospěje sám.

    • Jana napsal/a:

      Odidete od parnera..no problem….ale tazko zabuchnete dvere staremu ovdovelemu otcovi…ktory ma na blizku iba vas

  3. Anonymní napsal/a:

    Jak přesné,žiji ve vztahu s narcisem přes dvacet let četnost jeho výstupů se za poslední dobu zkrátily z mměsíců na dva dny až tři dny.Nejhorší je že vše vždy ukončí vétou :Kdyby jsi se chovala jak chci já byl by klid.Touhle větou omluvil i svou nevěru .Takže vždy si vše můžu sama a on vlastně chybu neudělal. Je to pro mě začarovaný kruh obzvláště když jsme spolu 24hodin denně je to moc těžké

    • Anonymní napsal/a:

      Zila jsem tak 25let.Stejnou větou končil naše hádky můj manžel.Před pár týdny jsem se odhodlala odejít.Spustilo to obrovskou agresi,fyzické i psychické týrání,nenávist.Přes to všechno jsem ráda,že jsem se konečně odhodlala a zvládnu to dotáhnout do konce,jen nevím proč jsem se tak dlouho odhodlávala,když jsem nebyla štastná…Všem podobným radím,odejděte a na nicnečekejte,bude to pořád horší až z Vás zůstanou psychické trosky…

      • Rozália Jilmová napsal/a:

        Ja utekla po 30 letech…. A dobrý mám to doma znova v podobě přítele….. Nevím proč to nechci vidět, už se nevyznám ani v sobě….

      • Lenka napsal/a:

        Naprosto souhlasim. Loni jsem odesla od manipulatora, citoveho vyderace a cloveka se mnou vecne nespokojeneho. A co spustil za povyk, to jsem si nedokazala predstavit ani ve snu. Nechapu, proc jsem tak dlouho v tom vztahu setrvavala. 30 ler.

        • Ivana Ptáková napsal/a:

          Je to o vlastní nízké sebeucte a upřednostňování druhého před svými potrebami.Patrne se musí začít léčit hodnota vlastní osobnosti.Ale jak se to udělá ?Taky hledám odpověď,radu a ptám se ,jak to že jsem to nikdy nerozpoznal včas,ale až kdy mě takove zachazeni ,,vyřídilo,,?

    • Anonymní napsal/a:

      Dobrý den tomu co píšete věřím jsem v tomto rozpoložení
      Též chci odejít nejlépe hned….děkuji za podporu

    • Unknown napsal/a:

      musíte to utnout, nikoliv udělat tlustou čáru. UTNOUT. jsem už šťastná i když občas narazím. Mám ale nového manžela a ten mi moc pomáhá. Pamatujte UTNOUT

    • Anonym napsal/a:

      No ten můj narcis omlouval milenku :no tak jsem byl nespokojenej tak co

    • Anonym napsal/a:

      Přesně, 20 let ve vztahu s Narcisem. Pořád mě urážel a vše končil větou že nejsem dobrá manželka. A kdybych byla bylo by vše růžové. Naštěstí už se rozvadime. Ale už si našel jinou obet.

    • Anonym napsal/a:

      Mně zas 20 roků roků říkaval, kdybys ses chovala jako normální ženská, neměl bych záchvaty zuřivosti..urážení tě, ponižování …po dvaceti letech jsem od něho odešla z Prahy zpět do rodného města 300 km daleko…on se tam po půl roce odstěhoval také…

    • Hana napsal/a:

      Ano tuhle větu znám take velice dobře,. Kdyby si se ke mne chovala líp.

    • Anonym napsal/a:

      Zcela s Vámi souhlasím,žijí s narcisem 40 let je mi 63let hádky na denním pořádku protože se už nenechám manipulovat,i v důchodu jsem plně finančně soběstačná,on veškeré peníze má jen pro sebe ničím nepřispívá na domácnost,není páka jak manžela donutit financovat domácnost společně a jediné řešení je se rozvést a to nastane peklo.Utečte dokud je čas!

  4. Anonymní napsal/a:

    Lída: Chtěla bych něco doplnit k "přitahování si do života". Je to teď děsně populární fráze a používá ji mnoho lidí (já taky). Mám za to, že to vychází vlastně z pojetí hmotného i nehmotného světa jako různě rychle vibrující energie (asi původně kvantová fyzika, dnes často propletená s různými eso-teoriemi vědomí a duše – ne vždy úplně blbými a ne vždy úplně chytrými). Tedy otázka vlastně zní: "Jak to, že vibruji na tak nízkých frekvencích, že rezonuji s tím hajzlem?" No a vlastně vysvětlení je docela fajn. Jen se mohu ještě ptát: "Nenastavuji si hranice, tedy vlastně vibruji na stejných frekvencích jako on? Nebo: "Nenastavuji si hranice, tedy vibruji sice na vyšších frekvencích, ale je mi to houby platné, protože se na těch frekvencích neudržím dost dlouho na to, abych rezonovala s někým, kdo se na nich udrží?" Nebo jinak?

    • Anonymní napsal/a:

      Také to spíše vnímám, že lidé když se ptají Jak jsi tyto lidi přitahují do života" spíš myslí, kde dělám chybu nebo co je na mě špatně…Protože být hrdý na to, že si přitáhnu debila může být jedině zase debil…:-) a myslím si, že i když má oběť posunutý hranice tolerance na nejvyšší mez…splachovací a sebedestruktivní na rozdíl od tyrana není …tudíž jednou řekne Tady je má hranice a konec! I tak to není jednoduchý, musíme si uvědomit, že vše je proces, lidi stárnou a mění se a že i tyran má svoje lepší stránky – něčím nás ten člověk, kdysi získal nic není černobílý a proto to opravdu někdy trvá spoustu let a přicházejí další šance…zase to chvíli funguje…jenomže, když to není něčí přirozenost – nebude to fungovat dlouho a jsme v takovém začarovaném kruhu. Samozřejmě by bylo snadnější – poznat to hned a nastavit hranice – jenže znáte to: Podle sebe soudím tebe! Takže vás ani nenapadne, že by na vás mohl někdo parazitovat…:-)

    • Anonymní napsal/a:

      Lída: Myslím, že ten, kdo je ve vztahu s tyranem, jedná vždycky do určité míry sebedestruktivně. Alespoň do té, díky které vydrží v tom vztahu (pokud předpokládáme, že tyran se z partnera vyklubal později – jinak by bylo už vstoupení do toho vztahu vlastně sebedestruktivní). V jakém smyslu je tyran sebedestruktivní? Není spíš destruktivní?

    • kráva napsal/a:

      oni ti tyrani vždycky když ptáčka lapají, pěkně zpívají. Až když příjdou děti nebo jiný závazek se ukážou v pravém světle, ale tmě pro oběť, než se jí rozsvítí

  5. Anonymní napsal/a:

    Zvládla jsem to. Zrovna včera. Ještě před tím aktem jsem se klepala a strávila hodně času na záchodě. Ze strachu. Ale postavila jsem se za své pocity a během náročného rozhovoru jsem se pořád vracela k tomu, jak to cítím já, abych se nenechala zavést do spletitých uliček viny. Ano, vyslechla jsem si spoustu hrozivých soudů na moji adresu, až jsem měla tendenci uvěřit, že jsem blázen. Zůstala jsem věrná svému pocitu a dala hranici. Ale neodcházím já, situace odchází sama. Ještě si to budu v budoucích situacích upevňovat, to já vím, ale už poznávám ten pocit, který mě dělá zle. Tento úspěch ovšem není záležitostí jedné situace, ve všech předešlých vztazích jsem to zkoušela. Nejdřív to bylo hrozné, pak lepší než předtím, pak zase lepší. A i lidi se kolem mě se mění. A já to beru čím dál míň fatálně. Cítím, že jsem to já.

    • Bezmoc napsal/a:

      Je to hrozne pokud se nejedna o vás ale vaši dceru která má s podobným člověkem despotou dvě děti a pro ne se chce objevovat a tvrdí ze vše je vlastne pouze její vina neboť pro partnera dokonalého není ona dost dobra což ji neustále říká on přestože ona děla co mu na očích vidí aby uspěla a byl klid který stejně není ..Zuzka

  6. Anonymní napsal/a:

    Poznat je, není tak jednoduché. Jsou to dost často naprosto okouzlující lidé, jejichž temná duše je maskována nádherným vzhledem,krásným hlasem i příjemným vystupováním. Kdo četl řasnatce, tak ví. Dají se poznat podle vzhledu, jsou charismatičtí, většinou mají husté řasy a vlasy. A pokud máte takového otce, je dost snadné si pustit do života takového partnera. Hrají zde roli rodinné vzorce chování. Pokud Vás vychovává takový rodič, pak ani tu manipulaci nemůžete hned odhalit, je to pro vás něco, co jste měli jako denní chleba a jste vůči tomu otupělí, vnímáte to, až když to začne poškozovat. Můj narcis byl opravdu dokonalý, dokonce mě nesl z domů až do restaurace v náručí, jednoho vlahého letního večera. Takhle mě nikdy nikdo neoslnil. Až jsem byla těhotná, začal to na mě postupně rozbalovat. A dokončil to, až jsem byla na mateřské s miminem a dvěma dětmi u něj v bytě. Pro své okolí je dokonalý, dokonce i pro lidi, kteří jej znají moře let a pracují s ním. Má skvělé ovládání a není moc výřečný, takže poznat to u něj není lehké. A působí přirozeně, není to ten s mastičkami a gely. Taky už jsem pryč, je tomu právě měsíc. Rozpoutalo se peklo, mstí se naprosto šíleně. Četla jsem článek od předního českého psychologa, jeho rada zněla, někdy je nejlepší nedělat nic a s takovým cvokem zůstat. Obzvlášť pokud máte děti do patnácti let. Ach, jak s ním souhlasím. Je až neuvěřitelné, jak se mstí přes našeho čtyřletého chlapečka. Dokázal mě neskutečně psychicky týrat, ale co nastalo teď, po rozchodu, to je naprosto neuvěřitelné.

    • Anonymní napsal/a:

      To neni dobra rada s nim zustat, tem detem bude takhle lip, kdyz v tom nebudou vyrustat, to vim az ted po 33 letech, jsem to zvladla ukoncit mam svobodu,konecne, nebojte se, vse se v dobre obrati, je potreba nekfo kdo by vas podporil a dobry pravnik v zadech.

      • Anonym napsal/a:

        Chtěla bych se zeptat, jak to u vás dopadlo. Já od toho svyho tyranabutekla před 10-ti mesici a připravovala jsem utek déle než rok. Bydlení, důkazy atd atd, právě proto, aby nebyl tolik na koni, na tyhle lidi se musí strašně tvrdě a že zálohy, jinak je asi opravdu lepší nedělat nic.

    • Anonymní napsal/a:

      Ach, jak vám rozumím!!! U nás to je podobné. Partner tedy není tak charismatický a okouzlující, nenosil mě doslova na rukách, ale byl tak citlivý a uměl dávat city najevo, rozmazloval mě, miloval. Když jsme se potkali, měla jsem sebevědomí na bodu mrazu. Hodně mi pomohl, pomáhal na studiích na VŠ, vlastně si mě tím kupoval, což dělá do teď. První pochyby jsem pocítila, když chtěl dítě a já ještě nebyla připravená. Začaly hry, nátlak až téměř ukončení vztahu z jeho strany. Ustáli jsme to a 5.1.'18 jsme spolu byli 18 let, máme dvě děti 5 a 7. Jeho manipulace a moje nešťastné období nastalo s příchodem druhého dítka, kdy jsem byla 3 roky na mateřské, zranitelná a do určité míry snáze manipulovatelná. Nechci ze syna druhého narcise, nechci aby vyrůstal ve vzoru chování svého otce ke své mámě. Jsou to 4 roky, kdy jsem si uvědomila, že je něco špatně, že jsem nešťastná a že to takhle nechci. Chybu jsem samozřejmě viděla na sobě!!! Začala jsem na sobě pracovat a ejhle, začalo se to ještě víc zhoršovat. Už jsem se ale rozhodla. Ten, který mě zastrašoval a celé vánoční svátky mě vyhazoval z domu – opět jeho hry, nyní prosí o další šanci, chová se, jakoby se vůbec nic nestalo, chvíli na to zase bouchne a uráží. Pořád dokola. Mám velkou výhodu, že mám podporu blízkých a hlavně rodičů. Mám také strach z toho, co se bude dít, už teď do toho tahá děti, ale zároveň se mi velice ulevilo a hlavně jsem zjistila, že na něm nejsem závislá…

    • kráva napsal/a:

      máte velké štěstí, podporu blízkých. Moje matka mě ponořila pod hladinu sebedůvěry už v prenatálním věku.Měla jsem štěstí, že jsem potkala milovanou osobu,muže který mě vyvedl z mých omylů. Přesto se snaží mé dřívější okolí manipulovat,zneužívat, a chvíli trvá než na to příjdu.

    • Katka Pihýková napsal/a:

      Dobrý den.mne teď s takovým tyranem čekají soudy o děti a rozvod.v současnosti je ve vezeni,protože mně skoro zabil před dětma.je to už 7 měsíců.porad se z toho s holkama dostávám psychicky.porad se bojím,co mně ještě čeká až vyleze ven.jak se ten váš mstil vám,co byl schopný udělat?jak jste se proti tomu bránila a co jste dělala?můžete mi napsat na mail opicatkokatka@seznam.cz.dekuji

    • Mimi napsal/a:

      …ten psychológ mal aj pravdu…ale Vy tiež,vydržte….onedlho ochabne…

    • Anonym napsal/a:

      Mohla bych vás poprosit o odkaz na tento článek? Právě něčím podobným procházím, řeším co udělat aby vše nebylo ještě horší k neuneseni pro syna do

    • Jak přetrhnout nitky napsal/a:

      Nejlepší je na něj nereagovat, zjišťuje tím vaše postoje k situaci, dáváte mu tím návody, jak dál. Bude zmatený, když budete dělat věci jinak, než je zvyklý, největší klid zažijete, pokud nebude vědět, co, s kým a kde děláte, což se bude přes chlapečka snažit zajistit. Pokud vás budou nutit do mediace a vám z toho bude také, rázně to odmítněte a řekněte, že nejste připravena se s ním setkat, že se vám deka zle. Respektují to, pokud u vás neucití nejistotu, dělejte to tak, aby všichni cítili, že víte, co děláte, vaše váhání bude váš konec. A pokud mediaci nařídí soud a nebude úniku, vyžadujte si ženu a může mediátory současně na setkání kvůli genderu….jinak se utopíte. Dejte si sílu žít podle sebe.

    • Anonym napsal/a:

      Mám to samé, teď prožívám rozvodové peklo. A s těmi radami a hustými vlasy máte pravdu. Potkala jsem v životě dva manipulátory a oba dva byli přesně takoví. Držte se. A hodně sil i chlapečkovi. Je mi ho lito

  7. Anonymní napsal/a:

    Je to pravda, já na bývalém partnerovi spoustu věcí viděla také hned na začátku, ale jak tu někdo psal, oni jsou opravdu velmi okouzlující, šarmantní a příjemní. Maska spadne úplně až časem. Ale ty varovné signály tam byly.

    • Anonymní napsal/a:

      Ano pravda, mě zase pár mých i našich společných přátel, včetně mých rodičů, řeklo, že takový (nejen majetnický) byl vždycky, jen já jsem to neviděla :'( řadu jeho vlastností jsem omlouvala… Život se sobeckým, neempatickým, hypersexuálním narcisem je vyčerpávající a na budku.

      • Anonym napsal/a:

        Bože, netušila jsem že můj manžel existuje v několika vydáních. Sem jsem zabrousila kvůli sbírání sil na rozvodový soud a konečně chápu svoje pocity. Všichni mi říkali, jakého mám okouzlujícího manžela a já si říkala, tak proč sakra nejsem šťastná, když i on sám o sobě říká, jaký je hodný. Rodiče to viděli, ale co mohou řadit své dceři, která je po 9 měsících vztahu těhotná. Tři děti pak jsou velkym důvodem proč uvažujete odchod…

  8. Unknown napsal/a:

    Je možné aby byla taková i žena po šestnácti letech vztahu to ale sama ukončila když jsem skončil v léčebně s těžkými depresemi nebo jsem byl trn narcista já mám v tom pořád trochu chaos.

  9. Kateřina napsal/a:

    Kousek narcise a manipulátora je i ve mně. Už tuším, kde se tam vzal a snažím se na tom pracovat. Mistra v oboru jsem si do života nepřitáhla – sama jsem si ho našla. Spojovaly nás společné zájmy a fyzická náklonnost. Varovala mě jeho předchozí přítelkyně, sebrala odvahu a zavolala mi, když se dozvěděla, že se vrhám do vztahu s tímto mužem. Vyslechla jsem ji, nicméně jsem si věřila, že třeba svým přístupem dokážu jeho chování překonat, změnit… Není třeba dodávat, že jsem zklamala. Na něco takového potřebujete asi více síly, více empatie, času, bezmezné lásky – nebo nevím čeho. Teď se z toho dostávám – z rozchodu, je to čerstvé. A snažím se ujistit se, že ten blázen nejsem já. Dává mi sílu zjištění, že v tom nejsem sama, že tyhle boje se prostě někdy nedají vyhrát – když se potřebujete o vztah opřít, místo toho abyste do něj neustále vkládali energii. Tu jsem potřebovala pro děti, práci… Namísto toho jsem marně vymýšlela odpovědi na velmi sofistikované, ale úplně překroucené argumentace, podezírání, moje civilní fungování se omezilo na “Co ještě musím udělat, aby byl šťasný?” On byl přitom přesvědčen, že dělá pro vztah maximum. Ano – dělal maximum pro jeho destrukci. Pokládám si otázku – kde se tito lidé berou a proč jich kolem sebe v nějaké míře vidím tolik?

  10. Bekky napsal/a:

    Může se stát, ze spolu žijí dva psychopati? Navzájem sebou manipulují, navzájem se viní, navzájem jsou na sobě závislí? Existuje něco takového? Prosím?

  11. Už nevím napsal/a:

    Jak mam vysvětlit manipulovanemu, że druhá osoba se nezmění? Když po dvou letech odluky se vrátila a tvrdí, že odteď bude jiná?

  12. Jana napsal/a:

    Moc krasne napsane dekuji…cely zivot jsem vd svem zivote mela zvlastni typy muzu a prevazne manipulatory..dokonce jeden mi rekl ze je semnou jednoduche manipulovat…a pak mi ublížit.Nyni jsem mela 4mesice partnera(da-li se mu tak rikat)zenaty narcista manipulator se sklony k napoleonskému syndromu…prokoukla jsem ho …od te doby vyhruzky obvinovani pak brek a omluvy,vyznani…bojim se kdy me zacne sledovat…jak se ho zbavit uplne?

  13. Jak přetrhnout nitky napsal/a:

    Nejlepší je na něj nereagovat, zjišťuje tím vaše postoje k situaci, dáváte mu tím návody, jak dál. Bude zmatený, když budete dělat věci jinak, než je zvyklý, největší klid zažijete, pokud nebude vědět, co, s kým a kde děláte, což se bude přes chlapečka snažit zajistit. Pokud vás budou nutit do mediace a vám z toho bude zle, rázně to odmítněte a řekněte, že nejste připravena se s ním setkat, že se vám dělá zle. Respektují to, pokud u vás neucití nejistotu, dělejte to tak, aby všichni cítili, že víte, co děláte, vaše váhání bude váš konec. A pokud mediaci nařídí soud a nebude úniku, vyžádejte si ženu a muže mediátory současně na setkání kvůli genderu….jinak se utopíte. Dejte si sílu žít podle sebe.

  14. Útěk napsal/a:

    Chtěla bych se zeptat, jak to u vás dopadlo. Já od toho svyho tyrana utekla před 10-ti mesici a připravovala jsem utek déle než rok. Strašně jsem se bála, vyhrožoval kdecim, smrti nevyjímaje, vytvořila jsem si závislost něco jako Stockholmsky syndrom, prostě hrůza. Za rok jsem se stihla dobře připravit a vyřešit bydlení, důkazy pro soud atd. atd atd, chodila jsem na psychoterapie, nic z plánu jsem nenaznacila a jednoho dne jsem zdrhla i s detma. Tohle bylo asi strašně těžké, vyčerpávající období a vím, že udělat odchod jakkoliv jinak nešlo, bylo by to hrozně nebezpečné. Na tyhle lidi se musí opravdu tvrdě a jediné ze zálohy, kdyz jste v bezpečí, jinak je asi opravdu lepší nedělat nic. Achjo. Jinak všechno v bledemodrem to co píšete.

  15. Hranice napsal/a:

    Co když dotyčnému je řečeno že překračuje hranice a stejně dělá dal co uzná za vhodné pro sebe a nemíní se vzdát ani odstěhovat

  16. I. napsal/a:

    Prosím o radu je možné že se člověk chová stejně toxický i na druhou stranu… Že se mohou potkat dva lidi kteří jsou zároveň hodní i toxičtí pro toho druheho … A nemohou z toho ven

  17. Irc napsal/a:

    Prosím o radu je možné že se člověk chová stejně toxický i na druhou stranu… Že se mohou potkat dva lidi kteří jsou zároveň hodní i toxičtí pro toho druheho … A nemohou z toho ven

  18. Semiš napsal/a:

    Co když si takového vyšinutého narcise dotáhne někdo jiný z rodiny, kdo se ho nechce vzdát, a tento narcis manipuluje a využívá všechny okolo?
    Co když takovému narcisovi řeknete “ne” a on to stejně má na háku a pořád si jede to svoje?

  19. Carodejka napsal/a:

    Myslím, že věc je ještě složitější….chápu, že ten princip, že se nebráním, proto si mě uloví, ale věc se má tak, že mě zároveň přitahují, líbí se mi, i když na racionální úrovni vím, že to není vhodný partner. Je tam chemie vzájemná, bohužel.

    • Anonym napsal/a:

      vec je skutecne o mnoho slozitejsi. ale o vzajemnost opravdu nejde.

  20. Terka napsal/a:

    U nás to začalo krásne. Presťahovala som sa od rodičov do vlastného. On ma uhanal vyše roka,zahŕňal pozornosťou, môjho syna darčekmi, po troch mesiacoch ma požiadal o ruku. A potom začal utekať. Vždy nám ponadaval a ja som ho s plačom do noci cakavala. Takto vždy každý mesiac až dva, plus samozrejme Vianoce, narodeniny, Valentín. Som tiež dosť prchka a tiež som si pred ústa servítku nedala, bolo ľahké uveriť, že som ho vyprovokovala. Medzitým sa nám narodilo dieťa. A prišli tresty. Nepôjdem s vami, neodveziem vás k lekárovi, robte si co chcete. Nadávky, urážky, vyhrážanie sa. A vždy sa vrátil, sľuboval, vždy to hodil na mňa. Keď mi niečo prestalo ublizovat, našiel niečo nové. Poslednú dobu sa už ani neunuva predstierať ze chce byt lepsi partner. V mojom vlastnom dome. Tak snáď naposledy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.