Žádné produkty v košíku.
Nezařazené
Creep (Kripl)
Když jsme minule začali písničkou Why od Annie Lennox, tak dneska bysme se mohli podívat na písničku Creep od Radiohead, kterou překládám jako „kripl“. Ono to významově docela sedí a hlavně se mi líbí, že to zní podobně jako anglické slovo „creep“ – no prostě někdo takovej nepěknej. Navíc to má hodně silný emoční obsah, což mi přijde taky dobrý. Tedy alespoň pro mě, má slovo „kripl“ význam nejenom někoho, komu něco chybí, ale také někoho, kdo někomu něco způsobuje, většinou ne úplně příjemného.
Před sebou mám text písničky, budu ho číst, překládat a zase se pustím do interpretace, jako minule. Tento text jsem vybral jednak proto, že je to sonda do druhé strany toho, o čem zpívá Annie Lennox – jakoby z pohledu kripla, toho kdo škodí a kdo v ní vyvolával nepříjemné pocity, (tyto písničky samozřejmě nevznikly v nějaké souvislosti, ale mě tam souvislost napadá, tak si ji tam můžeme zkusit dát a uvidíte, jestli Vám to bude dávat smysl) a jednak proto, že písnička je v podstatě epická. To znamená, že je v ní kus příběhu, který je typický a ve kterém vidím typické rysy příběhů, se kterými se setkávám.
Dalším důvodem, proč je tato písnička důležitá a proč v ní spatřuji souvislost s „Why“ je ten, že Annie vypráví o konci, o momentech, kdy zjišťuje, že je něco v nepořádku, proč je to v nepořádku, proč se necítí dobře a že vlastně o to právě jde. Creep je naproti tomu o začátku, o tom, co předchází momentu, ve kterém se dá rozpoznat, že je něco v nepořádku a kdy se ukážou typické projevy toho, že to nakonec dopadne tak, jak o tom zpívá Annie.
Než se pustím do samotného textu písně, doporučuji shlédnout cover od Daniely Andrade, který najdete pod článkem. Můžete si tak rozebrat, jestli její interpretace odpovídá obsahu písně, nebo alespoň obsahu, tak jak se ho tady budu snažit rozklíčovávat. Pokud jste ho ještě neviděli, tak se na to nejdřív podívejte, abyste viděli ten kontrast. Nemusíte se dívat na celou písničku, ale spíše se zaměřte na styl interpretace. A samozřejmě se potom můžete podívat i na originál.
Text začíná nevinně:
When you were here before
Couldn’t look you in the eye
You’re just like an angel
Your skin makes me cry
Takový v podstatě romantický začátek, ale když se do toho zanoříme, tak uvidíme, že se za tím může skrývat leccos.
Onehdy, když jsi tu byla
Nemohl jsem se ti ani podívat do očí
Jsi jako anděl
Tvoje kůže mě rozplakává.
Na první pohled je to romantika jako poleno, vzpomínka na to, jaké to bylo předtím. Na druhý pohled a v kontextu toho, co se tam ukáže, že je podstatou příběhu a k čemu se vrátím, je to ale spíše taková snaha o její návrat. Ona na konci od něj utekla, a on v této sloce vzpomíná a říká tím „jééé to bylo krásný, nechceš se vrátit?, pojď zpátky“.
To jsou taková ta kolečka, kterými procházíte ve vztazích s lidmi, kteří Vás odhánějí a přitahují zpátky – tak jenom abyste věděli, že tento začátek je pravděpodobně jenom pokračováním konce písničky. Verš „Couldn’t look you in the eye“ je na první pohled naprosto nevinný. „Nemohl jsem se ti podívat do očí.“ To je krásný, to je romantik, který se nedokáže ani podívat do očí, protože to v něm vyvolává takové emoce, že to prostě nedokáže. No prostě nádhera.
Jenomže když si do toho vložíte, co už víte o takových osobnostech a o takových lidech, tak Vám dojde, že za nemohoucností se podívat do očí, může být také slušné ponížení na straně toho člověka. A tihle lidé – jakékoli ponížení, cokoli děláte líp, nebo situace, ve kterých jste v dominantní pozici vůči nim – tak to prostě nepřenesou přes…ani ne tak srdce, něco prostě. A dají Vám to sežrat. Dříve nebo později. Za pár veršů se dozvíme, jak se to projeví.
„You’re just like an angel“, „jsi jako anděl“ – to je také krásná romantika, ale na druhou stranu, pokud to říkáte někomu, kdo touží po tom, aby mu někdo říkal, že je jako anděl, tak tady tím si ho budete hezky namotávat na prst. „Tvoje kůže mě rozplakává“ – otázka je, jaký pláč to je, proč mě rozplakává. V kontextu zbytku písničky to nemusí být zas tak nevinné.
You float like a feather
In a beautiful world
I wish I was special
You’re so very special
Vznášíš se jako pírko
V nádherném světě
A já si přeji, abych byl taky tak speciální/výjimečný
A ty jsi tak kurevsky výjimečná.
A tady už se to začíná trošku hroutit. „Vznášíš se jako peříčko“, to je gradace toho krásna, stejně jako „v nádherném světě“, který možná bude jen takový obláčkový svět. A já si přeji, abych byl také tak výjimečný.“ Tady pozor, tady bych zpozorněl. Co se za tím může skrývat? Přiznávám se tu k tomu, že výjimečný nejsem. Nebo možná rovnou k narcismu, k tomu, že mým cílem je být nejlepší, výjimečný, naprosto dokonalý a skvělý.
Tady vlastně máme odkaz na mé předminulé video – PFko, které jsem dával na blog, „být naprosto skvělý, úžasný, nikdo mě nedostane, dostanu nobelovku nakonec“. „You are so fucking special“… po tom co jí romanticky vypravím o tom, jak je jako peříčko, že je jako anděl a jak v krásném je světě, jí pak řeknu, že chci být také tak „kurevsky dobrej“. Tam je navíc i nějaká sexuální konotace. Ale proč? Co to má znamenat „fucking special? Že každý s ní bude chtít mít fucking? O co tady vlastně jde? O ní, že ona je ta úžasná? Nebo…
Tuto píseň sice beru tak, že ji zpívá chlap ženě, ale je to v angličtině, tedy celé gender neutrální a můžete si to přeložit, do jakého rodu chcete. Na originální verzi písničky mi přijde důležitý pazvuk elektrické kytary, který se tam ozve před refrénem – jako by někde zkratovali, jako elektrický proud. To mi přijde jako skvělý symbol toho, co se v tu chvíli v tom textu stane – to, že to najednou celé přepne, že tomu člověku se něco vyzkratuje v hlavě a on začne najednou na jinou notu:
But I’m a creep
I’m a weirdo
„Ale já jsem kripl.“ Možná bych to v prvním opakování refrénu ještě nenazýval kriplem, ale spíš takovým postupným odhalením toho, co jsem zač. Ještě totiž nevím, jak moc zlé to bude, tak aby to v té písni trochu gradovalo. Takže jsem možná trošku podivín, jsem trošku zvláštní.
To totiž na první pohled nemusí být ještě nic tak nebezpečného a divného. Může to být zajímavé. Je takový svůj, jak se říká. Všichni chtějí být sví a sami sebou. Proč ne? Trošku mu to zazkratovalo a v té hlavě se sice něco přepnulo, ale pořád to nemusí být tzv. show stopper ve smyslu „tudy cesta nevede“. Potom se ptá: „What the hell am I doing here?“,„co tu k čertu dělám?“, „I don’t belong here “. To se také na první pohled může zdát velmi romantické.
Dá se to interpretovat z pohledu slečny, která je s ním na prvním randeti, na které on vzpomíná, které bylo „when you were here before“, tenkrát. On si připadá jako v sedmém nebi, v nádherném světě, s peříčkem a plačící se ptá, „jak se mi to mohlo stát, proboha, to je tak krásný, k čertu, já sem nepatřím“. Když to budu říkat v tomto romantickém kontextu, tak to zní nádherně a srdce se zahřívá a taje, ale zvrat pak přijde v další sloce, kde se už naplnila romantika a balení:
I don’t care if it hurts
I wanna have control
I wanna perfect body
I wanna perfect soul
„I don’t care if it hurts“, „Je mi jedno, jestli to bolí“ Tady je trošku zrada v té angličtině, protože nevíme, koho to bolí. Jestli to říká někomu nebo sobě. Může ubližovat buď té slečně – vztah se rozjel, už spolu chodíme, už je ruka v rukávu a tak mě nezajímá, jestli to bolí, už tě tedy začínám týrat. Anebo jestli mu jde o to být „special“ a začíná sám sebe poškozovat. To ještě nemusí být jednoznačně negativní. Abych byl „special“, musím se sebou něco dělat a to většinou nebývá bez námahy.
Druhý verš to ale myslím uvádí na pravou míru. „I wanna have control“, „Já to chci mít pod kontrolou“, „chci to ovládat“. Je mi jedno, že tě to bolí, že ti metaforicky kroutím ruku za zády. To zraňování může být emoční, nemusíte si pod tím představovat hned fyzickou bolest. Projevuje se tu sadistická složka – možná se mi to i líbí, protože mám kontrolu. „I wanna perfect body, I wanna perfect soul“, „Chci mít dokonalé tělo a dokonalou duši“. Tady je obrovský prostor k interpretaci. Tělo nemusí znamenat svoje/moje, že chci makat na sobě, abych měl parádní svaly a postavu. A „chci mít skvělou duši“ nemusí znamenat, že to bude ta moje. Může, ale nemusí. Může to znamenat, že mi je jedno, že tě to bolí, že to chci kontrolovat a tak chci kontrolovat tvoje dokonalý tělo a tvou dokonalou duši. Nějak to využívat.
Prostřednictvím této interpretace, pokud se na to díváme vkontextuvšech těch manipulativních osobností – narcisů, sociopatů, psychopatů (ty nálepky nejsou podstatné), máme možnost si představit, jak to vnímají, cítí a prožívají, co se to vlastně děje a proč se k Vám tak chovají, pokud se s nimi setkáte.
Takže nejdřív ti mažu med kolem huby a říkám ti, že jsi andílek, že jsi skvělá a „special“ a já bych chtěl být taky tak „special“ jako ty. A tobě to imponuje a tím mi to začneš dávat. A pak už tě to trošku bolí, ale už se z toho nemůžeš tak jednoduše vymotat a já tak získám kontrolu. Mám tvoje tělo a duši a na to se můžu hezky přisát a konzumovat. Konzumovat tělo a duši. Ta sexuální konotace tam je a ta duše taky. A pak to pokračuje dál:
I want you to notice
When I’m not around
To už je pecka tohle. „Chci, abys postřehla, když nejsem s tebou“, – to je dobrá příprava na to, kde Annie Lennox v písni „Why“ zpívá o tom, že ji vydíral tím, že odejde. Tady už na začátku vztahu je: „chci, abys po mě toužila, aby tě to, že tady nebudu možná i bolelo“. To je příprava a postupný rozvoj strachu z toho, že tě jednou opustím. To tě totiž v tom vtahu bude držet, i přes bolest a budeš mi dávat svojí perfektní duši a perfektní tělo.
Toto je zase strašně silný verš „I want you to notice, When I’m not around“. „You’re so fucking special I wish I was special“. Tady zase říká „ty seš tak kurevsky dobrá, a já si přeju být taky tak special“ a ty jsi pro mě ten objekt, který mi to má zprostředkovat. Buď mě k tomu dovedeš anebo se pro mě obětuješ a já se stanu tebou a nakonec budu special. A pak tu máme zas refrén:
But I’m a creep
I’m a weirdo
What the hell am I doing here?
I don’t belong here
Můžeme to chápat jako „Ale já jsem takovej…že já jsem ti to na začátku říkal, že jsem takovej hajzl, že se ti to líbilo, že jo? Trošku to bolí co? Ale mně už je to jedno. „I´m a weirdo“. Já jsem divnej a je mi to jedno, a ty se s tím smiř. Co s tím teď naděláš? Už jsi závislá. Už tě trápí, když zrovna s tebou nejsem“. „What the hell am I doing here?“ „Co tu k čertu dělám?“ Tady se nabízí už i jiná interpretace – takové to první vydírání „co já tady dělám, já tady nemusím být, když neuděláš, to co chci, tak můžu kdykoli odejít.
Následuje vsuvka, která má dlouhý táhlý ton, který s sebou nese spoustu emocí.
She’s running out again
She’s running out
She run, run, run, run…
Run…
„She’s running out again“. „Ona zase utíká“. Tam je krásný to „out again“ – „znovu zdrhá, před ním“. „She’s running out, She run, run, run, run…“, jak vygraduje to zdrhání v dlouhých tónech. Málo slov, málo not, ale hodně emocí. Když si to poslechnete, nahání to hrůzu. Ona musela vydat hrozně moc energie k tomu, aby se z toho dostala. To je zase typický model, ve kterém se z toho oběť snaží vymanit a utéct. Vynaloží při tom spoustu energie, říká si „jsem v bezpečí, už nikdy více, tohle se nesmí opakovat“ a hle zvrat. Po biči přichází cukr:
Whatever makes you happy
Whatever you want
Cokoli tě učiní šťastnou
Cokoli si přeješ
V tom je takové to „pojď zpátky, já jsem si dělal legraci, já chci pro tebe to nejlepší, ty si to zasloužíš, já tě chci učinit šťastnou“. Parazit ztrácí svého hostitele, tak se začne stavět na hlavu. Empirická konstanta – 14 dní. Nezažil jsem, že „cokoli si přeješ, cokoli tě učiní štastnou“, bys dostávala déle, než 14 dní. Pak za to ale stejně zatraceně zaplatíš, protože to bude hodně bolet. Protože když jsi happy, tak máš perfektní duši a tu já si začnu brát. Pak opět následuje: „You’re so fucking special, I wish I was special“. Já jsem si uvědomil, když jsi utekla, že jsi skvělá. Jakoby to bylo to kouzelné slovo, které v tom tu oběť drží. Stačí říct „ty jsi tak skvělá a výjimečná“… Píseň pak končí už jen refrénem:
But I’m a creep
I’m a weirdo
„Já jsem kripl, jsem nejdivnější a trousím podivnosti. „What the hell am I doing here?
I don’t belong here, I don’t belong here.“ „Co tu k čertu dělám? Já sem nepatřím, já sem nepatřím“. Tady na konci už se refrén dá interpretovat také jako sebevražedné myšlenky. Představte si, že v okamžiku, kdy člověk nedostává to, co přesně potřebuje a chce, co mu ti ostatní mají dávat, bez toho, aniž by za to cokoli dostali nazpět, přijde někam, kde se takové problémy řeší. Tam řekne: „Všichni mi ubližují, mám manželku na nic. Pořád jí říkám, jak je úžasná, dělám pro ní první poslední (14 dní) a ona utíká. Já si myslím, že na tomhle světě už nemám co dělat.“ A dostane antidepresiva. Co to udělá? Ta osobnost zůstane stejná, akorát se u toho nebude cítit tak blbě. Naťukávám tím problematiku, která je mnohem širší a nechci tady jen vyvozovat nějaké závěry, ale jen si zkuste představit, co si takoví lidé dokážou zařídit.
V písničce se dá najít spousta dalších interpretací, takže cokoli Vás napadne, můžete sdílet. Napadá mě ale, jak je hezky zacyklená – mohla by pokračovat tím vzpomínáním: „ty jsi utekla, ale vzpomeň si, jaký to bylo krásný, když jsi tu byla předtím, nemohl jsem se ti ani podívat do očí, to bylo takový romantický a ty jsi anděl a já bych zase plakal…“ V tom je zas vidět cyklus cukru a biče, odchodů a příchodů a vracení se, toho kolečka, které se pak snažíme přetnout. Napadlo mě i jedno z možných pokračování, s kterým se v mnohých případech setkávám. Dalo by se to vyjádřit následující slokou:
So you are pregnant,
it is your problem,
I know you can make it,
couse you are fucking special
Tak ty jsi těhotná?
To je tvůj problém
Já vím, že ty to zvládneš,
Protože ty jsi kurevsky dobrá
Často k demaskaci „kripla“ dochází až po absolvování poslední sloky. V okamžiku, kdy otěhotníte, jste na něm závislí. Alespoň se předpokládá, že by to tak mělo a mohlo být a pak už není co předstírat. A pak už to „jede“, pak to plynule přechází do nějakého x let trvajícího utrpení, kdy člověk vychovává malé děti, stará se o ně a nemůže si tak vyskakovat. Dostává se do stavu, kdy si začne říkat „teď už bych to měl řešit i kvůli těm dětem, nemá smysl, aby tohle považovaly za normální a stalo se z nich něco takového.“ Teprve pak se z toho začnou dostávat a přejde to právě do písničky Why od Annie Lennox – ten příběh už znáte.
Ještě jsem bohužel nenašel písničku, ve které by se řešilo, co můžu udělat pro své děti. Pro dcery, aby nebyly zranitelné vůči takovým pakům a pro syny, aby se z nich ta paka nestala, nebo i naopak. Ono to jde ruku v ruce. Každý, kdo je vůči takovým lidem zranitelný, je jim něčím i podobný.
Doufám, že to dávalo smysl. Můžete se pokusit interpretovat nějaké klipy, které k tomu najdete, nebo které k tomu třeba ještě dodám a těším se na nějaké reakce – jestli to rezonuje, nerezonuje. Tak se držte.
zaujala mne ta možnost, že antidepresiva nejsou k léčbě, jen podporují pokračování v té schíze. Bojím se,že to je náš případ.
Přesná interpretace. Často tuhle narcistickou písničku hraju a uvědomuji si každé slovo. Verš “what the hell I’m doing here” odkazuje k nezakotvenosti a neuzeměnosti narcistů, často mají pocit, že sem nepatří, a dokážou se na zemi pohybovat pouze prostřednictvím někoho jiného.
K zamyšlení,na jednu stranu ,,wauuu,…Na druhou šílenost…Fascinující osobnost Z pohledu,,z venku,,…Hmm.
Nemáš historickú pamäť ako ja…, ano tak mi to hovorieval. Nevieš, nemôžeš, nemáš na to…ha ha ha mamina si nepamätá, povedal pred našou malou dcérou, smial sa… aj ja som sa smiala. Na ten smiech sa nedá zabudnúť, trhal mi vnútornosti. Preplakala som celé Vaše video, a vôbec nie je pre mňa dôležité či je to tá správna interpretácia, boli to moje záblesky pamäte, nezabudla som. Ďakujem Vám.
Kripl hnusnej zlej. Držím pěsti už takového nepotkat, nikdy!
Ne, kdo nezazil podivina, kripla, sociopata v realu, tezko pochopi obsah pisne spravne. Ja hlasuji jasne pro druhou verzi pisne od bezdomovce Daniela.
Já se pořád nedokážu vžít a pochopit, že si někdo dá tu námahu s někým takhle manipulovat. Kdybych k písničce neměla úvodní výklad, tak jí ani správně nepochopím. To nejspíš ten důvod, proč jsem poslední dobou takových lidí obětí. A to nemyslím partnerské vztahy, na ně mi nezbývá čas ani nálada, ale těch pracovních. Proč se mi to nedělo dřív? Co se se mnou stalo?
Teprve píseň Why mi otevřela oči. Už začínám rozumět jejich podlým taktikám. Jsou to takoví duševní mrzáci, kde jediná obrana je útěk někam hodně daleko.
Ty jo mam to stejně
Tak nevím, pustila jsem si oboje. Ale ani jedna verze mě nějak zvlášť nebere. Vaše interpretace překladu je sice možná, ale ne jediná. Zpívá-li bezdomovec nějaké dívce, že se jí nemohl podívat do očí, protože byla nádherná, dává to nevinnou logiku. V refrénu nadává na to, že je patolízal a rapl, ale že nepatří na ulici. Je mu jedno, že to bolí (jeho, ta skutečnost, že je na ulici a že není perfektní), ale chce to všechno mít. A ona prchá. (Dívka, kterou by chtěl, dívka, která nechce bezdomovce, dívka, která je jeho snem…) Takže ta slova nemusí znamenat nic o narcisismu, mohou být prostým povzdechem nešťastného člověka sám nad sebou.
A jen tak na okraj, vibrovat se píše s měkkým…
Moc Vám děkuji za práci, kterou děláte. I kdyz uz mam souziti s timto clovekem za sebou, zůstalo ve mně velmi mnoho bolesti a nepochopení a Vaš Blogg mi pomáhá se z tím vyrovnat a vše pochopit. Prožila jsem vše, co popisujete v obou videích a to doslova. Jsou to paraziti a mělo by se již na základních školách vyučovat o duševních "abstrakcich" různých jedinců(i když toto mi připadá jako nějaká epidemie, popisujete opravdu ze 100%věci, které na mě manžel 18let uplatňovat a pokud to zazivají i ostatní ženy(muzi)…" něco není v poradku") aby již děti byli připravené a měli alespoň základní pojem o manipulaci. Sama své děti vedu k lásce k sobě samému a rozpoznávání manipulativnich technik, tak aby žili spokojene svůj život a nenechali se ovlivňovat "zájmy a potrebami" ostatních lidí. Držím všem lidem , kteří prochází tímto peklem, pěsti a přeji, aby jste si co nejrychleji uvědomili, že lásku a energii , kterou jste tomuto člověku dali…nikdy zpět nedostanete a ani se nikdy nedočkáte opětovné reakce (není to totiž možné…Paraziti miluji pouze sami sebe…všechno ostatní je hra, aby dostali to co potřebují mají totiž pocit, že jim stále něco chybí a vyžadují to od Vas….-pokud si to ne uvědomíte…po boku takového člověka zemřete na vycerpani, a to myslím doslova). Celou dobu jsem se ptala "proč?"…se mi toto děje…(klasika, tak jako vsichni) a myslím že jsem našla odpoved: Měl mě naučit mít rád sama sebe…měla jsem si z něj vzít příklad a tak jsem to udělala ☺ …do týdne jsem byla pryč… všem tyranym přeji hodně štěstí a Vám Tomáši MOC MOC MOC!!! DEKUJI. Dana
Děkuji, Dano, jako bych četla svuj příběh, ode mne, Vám Tomáši, také veliké Děkuji. Lenka
👍❤️💪🙏
Antidepresiva nejsou léčba. Kripl není "deprese", Kripl je bezohledný asociální šmejd. Dá li mu na to lékař antidepresiva, protože mu tam fňukal, "jak neulovil", postará se o to, že to bude ještě větší Kripl. Antidepresiva mají totiž jediný účinek: "vypnout emoce", do teď měl emoce a opatrnost "k sobě" – pouze, a po antidepresivech ani to. Bude to zabiják, co se s tím nemaže a s vypnitými emocemi už nemá vůbec žádné pidi výčitky, pochybnosti. Kosatka, vybrakovat na doraz.. V reálu bych princip překladu přirovnala k: "Policie rozbila gang, který Rumunkám sliboval LÁSKU a lepší práci. V Praze je pak nutil k prostituci:https://zpravy.aktualne.cz/domaci/chudym-rumunkam-slibovali-lasku-a-lepsi-praci-v-praze-z-nich/r~4abec92cc1ed11e682e20025900fea04/ Přesně podle popisu překladu pana Poura na to Rumuni šli. Holky z vesnice.., kráska, bla, bla, bla.., svatba, láska a nezajímá mě, že to bolí..,šup a vyšlapej mi na barák ! Parazitní Kripl.. Bezďák je podle mě rovněž Kripl. Protože normální člověk, by zpíval " kéž bych vyhrál sportku a nebyl na ulici…" asi těžko bude mít žal nad krásnou děvou, když spí na papundeklu v -20… Takže láká budoucí oběť.. Přísavka.. A mladá slečna.., by v jejím věku asi měla hledat partnera se kterým sdílí sport, buduje a tvoří.. Místo toho zpívá to co zpívá.. Takže podle mě má slušný základ na budoucí zlatokopku…
vy jste zlatej, teď už chápu proč si stěžuje, že mu píská v uších a přitom mi nikdy nevyhoví nesnaží se o harmonické mezilidské vztahy a jen ze mě tahá náklonnost, pak začne manipulace. Kdybych zvládla sama finančně hypotéku tak bych se neohlížela ani na dítě a letěl by odkud přišel. Zmrd
Docela dobře napoví i film: "Sebenilenec" podle scénáře Simony Monyové, kterou zavraždil kdo jiný, než NARCIS a knihu napsala "podle svého života s narcistickým manželem…" Scénář filmu a popis pana Pouta. Vidím tam shodu.. Odkaz na film: https://youtu.be/QfhTZfndCE0
Film Sebemilenec je trefny. Kdyz jsem ho sledovala s psychopatem tak odvetil ze se na to nelze divat a ze mu je to neprijemmy ahahah vedel proc, asocial.
Film "Sebemilenec"
Vsechny vase komentare na blogu jsou tak krute pravdive, jako bych je psala ja sama…uz rok se snazim rozvest s psychopatem, ktery mi 20 let ridil zivot…uz jsem na pokraji fyzickych a hlavne psychickych sil, vsichni rikaji…vydrz, dala jsi to 20 let, tak to zvladnes…ale v podstate nikdo nevi, co ja zazivala….vsechno to, co tu ostatni pisi-ponizovani,nezajem, jen me vysaval jak upir, pomalu se zvedam z popela a on se porad snazi me zase zadupat, ale uz se nedam!!! Myslim ale, ze ty pocity ve mne zustanou uz naporad, ze mi vzdycky naskoci do hlavy, aniz by byl duvod. Tolik let mi vymyval mozek….dokonce uz to aplikuje i na deti, ale ja je nedam. Tomasovi moc dekuji za jeho blog, jak rikam…je to vsechno strasne kruta pravda…
Mám zároveň u toho všeho velké podezření, že významnou roli u těch psycho,asocio atd.hrají i víkendové drogy. Strašně moc mužů o víkendu tzv.odpočinkivě "smaží…" Koks. Nedávalo mi smysl "ty skoky !" Ti co o víkendu smaží mají sebevědomí až na půdu a z toho agresi. Ti co nesmaží s těmi to jde mnohem snáž. Hledala jsem zuřivě odpovědi a našla dokument: "https://youtu.be/Qyk_5-KTN9k" To mi hodně dalo. Nedokázala jsem pochopit, jak chcípák z vesnice může mít "tááakkhhlle velký sebevědomí", ačkoli flusnu a on se zlomí v pase.. Pár jsem jich takových potkala. Nepochopitelní asociálové. Podivný jednání, divný tajemství. Kecal blbosti..a měli "klíčové divnosti", pak jsem zpětně zjistila, že oni víkendové smaží.. Takže se z něj stane nejhorší kombinace která zní: " blbej a sebevědomej" Ten dokument hodně vysvětluje. Dneska ostře sleduji možnou přítomnost drog a kdyby se nějaká projevila, "tak bez pardónu zbalit kufry a vyrazit ven !" Myslím si, že hodně sociopatie s tím souvisí.. Že ti pánové pod drogpu naberou super představu o svém "já", která ale není pravdivá a běda tomu, kdo ji naruší, kdo ho vyruší.. Moji teorii možná potvrdí, či vyvrátí pan Pour. Mě to tak ale přijde. Že je to špatná rodina, navrch to fešák zaplácl drogama a doma pak pochoduje psychopat jak z filmu a celá rodina je z něj vyřízena.
Drogou "meho" psychopata je jeho matka, ke ktere chodi s kazdym problemem i nekolikrat denne, krera mi zaridila dum podle sveho a ja jsem se jeste dovolila ozvat, ta nejlepsi matka, ktera chtela vychovat nase deti, protoze ja to neumim, ta dokonala bytost, ktera mi laskave predala sveho dokonaleho syna a ja potvora se s nim ted chci rozvest.
Není Vaše tchýně náhodou učitelka? Tím by se to do jisté míry vysvětlovalo. Dost učitelek (a učitelů) trpí určitou formou narcisismu, ve smyslu přesvědčení o své dokonalosti a neomylnosti.
Neni, ale mysli si o sobe, ze je nejlepsi na svete ve vsem co dela…manzel me dokonce nutil, abych chodila jako ona, ze pry spatne chodim a dupu jako moje mama…ale to je jen stripek ze vsech jeho akci…
Tak to u nas bylo to same! Matka jako droga.. to me doted nenapadlo, pritom vim ze je na ni zavisly. Stale u ni bydli. 45 let. Mame stridavou peci 😔
ta interpretace, že chce být dokonalá/lý, je neurotismus závislé osoby…sadismus, masochismum duševní i fyzický..to vše je v závislém vztahu manipulatora a oběti… oběti jsou ze 100% neurotici..a nemyslím to špatně. Ta bolest je bolest z dětství, kterou si nešťastně zamilovaní interpretují jako lásku… nikdy to nedostanou, dokud si to nezpracují…
😀 😀 ?? Cože ?? Máte na mysli neuroticismus ? "GENETICKY" podmíněná náchylnost k emocionální a celkové duševní labilitě ? VE 100% ?? Mám záchvat smíchu.. Takže se můžou zrušit zákony typu: "obelstil, okrad, vylákal, sňatkový podvodník, oloupil, ubil, zabil, uškrtil, znásilnil", protože všechny oběti jsou ve 100% geneticky vadný materiál..:D 😀 No tak toto mě rozesmálo na celý týden dopředu.. Vy tady těm lidem teda pomáháte. To jsou pecky 😀 😀 .. Můžou si za to sami jsou 100% vadný matroš.. Hmmm.. 😀 Bomba příspěvek 🙂
Se zpracováním zanedbané výchovy, a nebo muka pod výchovou narcise/stkou souhlasím.. Zpracovat.. Ale 100% neuroticismus – vadný gen.. To jste přesně otočil/a.. Viz.František Koukolík. "Proč jsou takoví" https://youtu.be/_FqmhuSehjU – ti Kriplové.. Tady jsme od toho, abychom se to naučili rozpoznat a bránit se, nikoli protože jsme 100% vadní..! To je slušný blud…
Když si pozorně poslechnu písně a to několikrát (interpretace od Danielle je krásná), slyším tam velké rozdíly. Danielle zpívá píseň velmi něžně, procítěně, jako o někom, kdo opravdu hluboce lituje ztracené lásky a taky toho, že je takový jaký je. Zpěvák skupiny Radiohead je více flegmatický, jen konstatuje fakta a ví, že je takový jaký je a lepší nebude. Bezdomovec na mě působí dojmem laciného odrhováku, kdy tedy něčeho asi lituje, ale myslím, že nejvíce lituje sám sebe a toho, jak dopadl a té dívce v hloubi duše závidí to, jaká je, že jí nesahá ani po kotníky.
znovu děkuji za zajímavé video, které mě nutí přemýšlet, dnes jsem na rozpacích, nevím, co si o tom mám myslet, tohle video mi říká, že já jsem psychopat v tom myslu, když mě začne mít ráda "normální" osobnost, tak já na ni zaútočím a začnu ji ničit, toto zjištění se mi nelíbí a asi mě má posunout někam dál a rozklíčovat zatím nerozklíčované a proto jsem vděčná za tuto práci, kterou Tomáš Pour dělá … ukazuje mi mou dobrou, ale i špatnou stránku
tak dnes jsem si to někdy v půlce otočila, a za něj jsem si dosadila sebe. Zvláštní že mi to pasovalo podobně jako obráceně. Začala jsem se sebe ptát, co od něj stále očekávám. Já chci aby ze mě byl paf, já chci aby ho to bolelo, chci být ta dokonalá. Odplata? možná, možná mi to ale spíš dělá dobře. A teď otázka chci aby trpěl? Ne, nechci. Takže kde se to ve mě bere? To je to co mi na něm imponuje, že nepodlehne, že on ničí mě a né já jeho, protože když bych ho ničila já tak mě by z toho nebylo dobře, nechci ubližovat, nechci vidět že někdo trpí, to raději trpím já, vlastně chci trpět. Možná tedy řešení by mohlo být udělat to tak aby nikdo netrpěl. Dává to smysl?
asi jste popsala i mé pocity a neznám a nevím proč to tak je…. chtěla bych vědět, proč se tak cítím, protože od včera stále přemýšlím, zdali jsem či nejsem psychopat, mně Váš příspěvek smysl dává, jen nevím, proč to tak je a proč obět se staví a chce stavět do role tyrana
Tak jsem moc ráda za poslední dva příspěvky, rezonuji s mými pocity, je fajn vědět, že v tom nejsem sama. Asi neni nic černobílé, i původně oběť psychopata může mít v určitých situacích manipulativní sklony. Je třeba to u sebe poznávat a odkryvat se. Pak se s tim dá pracovat a používat pri odhalování manipulacee od ostatnich. Diky práci s Tomášem se to snad začíná darit. Zkuste to.
Pravda je totiž relativní, nikoliv absolutní. Každý má tu svou (viz zelená versus zelenkavá). Podle mých zkušeností, řešení by bylo prosté (aby nikdo netrpěl)… oboustranná tolerance. Jenže jak všechny (co tu chodíme do diskuse víme, tolerance od narcise se sotva dočkáme.
Dobrý den, nejsem absolvent kurzu a jsem ve fázi zamilovanosti do těchto stránek, tj. ve velkém nadšení, kdy jsem ještě nenašla žádný protimluv a úskalí, takže velké "palec hore".
Jsem z rodiny manipulátorů a obětí, nacházím si partnery manipulátory a nějak to tak běží jako neviditelná osa mého života. Hledala jsem, proč jsou lidé okolo takoví, jací jsou, jaké jsou jejich vzorce života a co je k tomu vedlo. Ale až po letech se mi poštěstilo z toho kruhu odstoupit. Složila jsem se, zůstala jsem sama doma, dostala jsem ona antidepresiva a najednou se mi roztáhla opona na pimprlovém divadle a já to všechno viděla z odstupu. A měla jsem možnost se o samotě zvednout, zesílit a hlavně manipulace dostávat postupně po kapičkách jako očkování. A díky tomu všemu se role prohodily. Už jsem nebyla oběť, už to bylo "já pán, ty pán". Dokázala jsem se na každého jednotlivého dívat z pozice "A ty jsi kdo, že na mě zkoušíš takový a makový?"
A proč to sem píšu – zdá se mi, že manipulátoři (aspoň ti mí, rodinní a blízcí) jsou najednou v té roli spokojení. Jakoby to bylo to, co celý život hledali. Hranice. Čáru, kde je to bezpečné, jejich. Kde si můžou hrát a zkoušet si a nic se jim nestane. Bezpečná ohrádka. Dokud pevné hranice fungují a jejich překročení je důsledně zaznamenáno a dáno na srozuměnou, že takhle tedy ne, je to dobrý. Ale je to pořád souboj, není možné splynutí. Nelze si k nim do ohrádky přisednout a hrát si s nimi. Funguje to jen když nad ohrádkou vidí důslednou maminku s vařečkou.
Podotýkám, že sama jsem určitě manipulátor, takže se mi s nimi bojuje snáz, jejich zbraněmi. Bohužel ale nevím, jestli taková cesta funguje dlouhodobě, protože na jaře a na podzim mívám výpadky (sezonní deprese – klasika), takže u mě to končí křikem a sebezáchovným tichem. A až když se zase srovnám, připustím si je zpátky k tělu a vše začíná od nuly.
A je to sakra těžký postavit se rodičům, prarodičům a sourozencům a obhájit si svůj prostor. A ještě těžší je co nejmíň sklouznout k jejich postupům. Páč je to tak snadný …
Rozhodně držím palce všem, kdo s námi musí bojovat.
Haha. V návalu emocí jsem zapomněla to hlavní. Při pohledu na klip mi právě v hlavě zasvítila červená žárovička s nápisem "Co to na mě zkoušíš, ty kluku ušatá?" Jako to říkávala naše maminka. A už vidím tu ohrádku a chlapečka, který krčí rameny a myslí si "No tak ne …"
Je to až strašidelne výstižné- presne také to bolo… Ostala mi z toho vzťahu 17ročná dcéra, ktorá kráča v jeho šľapajách. Jeho som sa zbavila, ale čo s ňou?…
Nejprve bych chtěla moc poděkovat za " nalezení " a rozboru písně o mém (ne)příteli.
Vlastně to sedí od začátku do konce.
Udělala jsem si k tomu vlastní dorozbor 🙂 a je to tam : opakovaná kolečka , cokoliv děláte líp je po " zásluze " potrestáno , prostě lepší být nemůžete a rovnou přecházíme k zmiňovanému narcismu .
Tohle jsem si napsala velkým tiskacím písmen I want to be control. U nás se kontroluje vše od toho co nosím na sobě až po zákazy vycházení .
pokud něco z toho poruším přijde dalkší part písně a to CHCI ABY JSI POSTREHLA, KDYŽ NEJSEM S TEBOU…. naposledy " jestli pujdeš do práce ..rozejdu se s tebou " … no a přichází má zavislost , strach .. a 14 DNI máme idylku a pak trest další kolečko
KRYPL
On vam zakazuje chodit do prace?
Mam taky zkusenosti vseho druhu.
Horsi je to, ze uz pochybuju o sobe a padam na jeho uroven.
A kde se to vlastne v lidech bere, vzdyt tohle snad zaziva uz kazda zena, o chlapech nevim(neznam),jen tim ze padam na jeho uroven.Jako bumerank se mu vraci jeho chovani ode me.A nechcu byt jak on.
Pingback: Nefyzická agresivita feat. Odnauč se říkat NE! – Bezpečná Vina
A co když si ještě během toho těhotenství kripl celkem dokonale připraví půdu pro to, aby si za pár let mohl vzít dítě do péče a povede se mu to? Když u soudu slibuje široký styk s matkou, protože ta je podle něj pro dítě důležitá, což pak v praxi vypadá tak, že si matka může dítě brát tři přesně určené dny na tři hodiny – tudíž žádné výlety, návštěvy, nic…. Děje se to několik let, protože matka už má strach a úzkost z úřadů, z jejichž rozhodnutí bylo dítě předáno otci. Tenkrát měla matka sebevražedné sklony z pocitu viny, naprostého selhání v rodičovské roli. Takže teď x let chodí pro dítě na 3 hodiny denně. I tak si stíhá všímat, že dítě situaci prožívá jako ona: snaha vyhovět Kriplovi za každou cenu, strach ze sebemenší chyby. A pak si matka jednoho dne vyslechne : ” Říkám si,ze už bych se měla zabít” z úst svého dítěte. Materiální i jiné podmínky má otec lepší, matka žije sama v pronajatém bytě, v práci nepravidelnou pracovní dobu, nemá rodiče. Otec pracuje doma, bydlí s rodiči prakticky v mamahotelu, rodiče se o hlídání kdykoliv postarají. Co pak?
Ty vado to je neuveritelne ty podobnosti!!! My sice mame stridavou peci, ale dcery uz radeji delaji co otec chce a starsi 10 let uz prisla s tim ze skoci z okna. Kdykoli je u me pracuji nonstop na tom aby se dusevne udrzela v rovnovaze, ale stoji me to strasne usili. Nikdo z jeho okoli o nem vubec nepochybuje!!!! Co s tim? Presne on materialne zabezpecen, zije v mama hotelu, stara se stale a stale rika jak ona by vse udelala jinak, hlavne lepe nez ja!
Nezdá se mi běžné, že by psychopat či ať to nazveme jakkoliv sám sebe označil za divného – viz rozbor písně Creep – přijde mi spíše, že tito lidé o sobě vůbec nepochybují.