Jak vysvětlit manipulátorovi, že je manipulátor?

Včera mi v reakci na minulý příspěvek přišel od čtenářky e-mail s dotazy, které byly naprosto výstižné a na kterých se dá demonstrovat několik typických jevů nebo myšlenkových pochodů, které sleduji u všech obětí manipulátorů a osob, kterými se v rámci Bezpečné viny a našeho kurzu zabýváme.

Dovolím si e-mail přečíst a průběžně reagovat na jednotlivé myšlenky, které se v něm vyskytují. Pak se pokusím vše shrnout, abych Vám ukázal princip, jak to s manipulátory ve vztahu funguje. Položím Vám i další otázky, které vám sami o sobě mohou ukázat alternativní cestu, kterou by se měli Vaše myšlenky ubírat a které Vám pomohou se zorientovat ve Vaší situaci.

„Dobrý večer,

Příště bych se ráda dozvěděla, jak manipulátorovi vysvětlit, že je manipulátor…“  

To je úžasná otázka, na kterou chce odpověď spousta lidí. To je taková ambice, která je podobná tomu, jako byste schizofrenikovi chtěli vysvětlit, že ten mimozemšťan, kterého vidí, neexistuje. Tady u Mladé Boleslavi, konkrétně v Kosmonosech, máme nemocnici pro duševně nemocné. Když s některým z klientů zrovna sedíme, probíráme jeho situaci a následně mi položí tuto otázku, tedy „jak vysvětlit manipulátorovi, že je manipulátor?“, vždy ho v žertu do tohoto zařízení posílám, ať si v něm zkusí takového schizofrenika najít a neexistenci mimozemšťana mu vysvětlit. „Jak asi dopadnete? Jak pochodíte?“, zeptám se ho, abych jej nasměroval k odpovědi. Kdyby to bylo takto jednoduché, tak v Kosmonosech ten blázinec není. Manipulátorovi nejde vysvětlit.

Hned v druhém týdnu mého kurzu, (který je rozdělený na 6 týdnů) najdete lekci „Vina a vnímání reality“. V té se zabývám tím, jak vnímání reality deformuje to, že někdo nedokáže správně prožívat vinu. Přiznám se, že sám teď vinu prožívám, za to, že Vás na svůj kurz směruji. Měl bych si tedy s Vámi, než budu pokračovat, vyjasnit, o co tu jde.

Prostřednictvím tohoto videa s Vámi navazuji vztah. Navazuji ho s tisíci lidí, kteří se na toto video budou dívat, nebo kterým pošlu e-mail s odkazem na něj. Narovinu bych Vám tu chtěl říci, jaké jsou parametry našeho vztahu, jaké jsou v něm hranice a o co mi jde. Vy se potom můžete svobodně rozhodnout, jestli v takovém vztahu chcete anebo nechcete zůstávat. Cítím potřebu to udělat, protože moje prožívaná vina mi ukazuje, že tu nedělám něco úplně dobře v tom smyslu, že Vám tu naznačuji nějaké informace, které ale už neřeknu a odkazuji Vás na kurz.

Tyto videa, e-maily a informace sdílím jednak proto, že pomáhají lidem v tom, aby se motivovali nějak začít svojí situaci řešit. A samozřejmě jedním z mých motivů je Vám ten kurz prodat, přivést Vás ke konzultacím, nebo obojí dohromady. Pakliže jste z nějaké firmy, kde byste rádi principy, které se ode mě dozvíte, aplikovali, tak bych rád, abyste se o pomoc obrátili na mě. Nabízím Vám své know-how, snažím se tím živit a uživit. Není to jednoduché. Snažím se to dělat tak, aby to bylo dostupné. Z tohoto důvodu točím videa. Rád bych, abyste se jejich prostřednictvím se mnou seznámili a vytvořili si ke mně pokud možno nějakou důvěru. Měli byste díky nim poznat, jak uvažuji a na základě toho se pak rozhodnout, zda budete ochotní do spolupráce se mnou investovat. Cena, kterou zaplatíte, je mnohem menší než hodnota, kterou do svého života získáte. Vytvoříme jakousi symbiózu, synergii, která oběma stranám prospívá a pomáhá. Já se tím můžu živit a můžu se zabývat tématem, které mě baví. Umožňuje mi to být v problematice obrany před patologickými osobnostmi lepší a lepší a tím pádem nabízet lepší a lepší služby. Mohu Vás pak lépe vést k tomu, abyste se ve své situaci a ve vztahu s manipulátorem lépe orientovali, abyste se takových lidí zbavovali a nenechali se jimi poškozovat a ničit.

To byla malá odbočka, ve které jsem si zreflektoval svoje pocity, které mám z toho, že vždy něco nakousnu a pak to nejdůležitější Vám neřeknu. Kdybych Vám ale všechno řekl, tak už nemáte vůbec žádnou motivaci si ode mě něco koupit. Je to manipulace? Není to manipulace? Teď můžete to video vypnout. Teď ho klidně vypněte, jestli se Vám to nelíbí. A pokud jste ho nevypnuli a nelíbí se Vám to, jak je to možné? Proč jste to neudělali? J

Pojďme se vrátit k mailu a dotazům:

„…ve více článcích jsem se dočetla, že nejlepším řešením je odejít ze vztahu, přestat komunikovat a ignorace.“

Možná je to v nějakých článcích napsané a možná existuje spousta jiných článků, kterých bude možná ještě víc. Ale vy jste si vybrala zrovna tyto články. V kurzu své klienty nevedu k tomu, že by se mělo přestat komunikovat a ignorovat. Ignorace je totiž také forma komunikace. Jedná se o pasivní agresi, kterou volím až v okamžiku, kdy všechny ostatní postupy, které znám a ovládám, selhávají. Rozhodně si nemyslím, že je to nejlepší postup.

„…avšak já si nemyslím, že je to správné řešení. Před dvěma měsíci jsem jednoho z nich opustila. Já jsem sice šťastná, ale jeho rodina ne. Je mi líto, jak jim ničí životy a i když je to jejich syn, bratr, synovec, radši to budou trpět, než aby přiznali, že člen jejich rodiny je nemocný. Ale nemocným lidem je třeba pomáhat, nebo ne?“

Tady bych připomněl metaforu, že doma budete mít člověka, který Vás obviňuje z toho, že jste velvyslanci mimozemšťanů, kteří ho chtějí zabít a zničit. Takový člověk Vás bude kontrolovat a hlídat a bude za Vámi chodit i na záchod. Jak mu pomoct? Uvidíte, že mu sami pomoct nedokážete. V kurzu se mimo jiné také dozvíte, jaký je vztah mezi schizofrenií a neschopností prožívat vinu. Je to dost podobné.

Pomáhat ano, ale v určitých mezích. Ono i řidičům se má pomáhat. Protože ale nemají dálnici mezi Prahou a Ostravou, tak půjdu a začnu stavět tu dálnici? Řešit manipulátora nebo někoho se závažnější poruchou osobnosti, mi připadá jako podobně náročný úkol. Můžu to zkusit sám, ale nepostavím to za celý život. Co třeba se do toho pustit ve více lidech najednou? Zapojit do toho ostatní, zapojit do toho lidi okolo. Začít to řešit. V rodině to typicky bývají nemoci celého rodinného systému. Tam bych se podíval na to, kde se to v takovém manipulátorovi vzalo? Odkud si to přinesl? Co ho formovalo? Nebylo to jeho rodinné prostředí? Není jich tam víc, kterých si takhle škodí a ubližují?

„Myslíte, že je psychoterapie v takovém případě účinná? Někde jsem se dočetla, že není. Když se manipulátor podrobí psychoterapii, jen si z ní odkryjí nějaké tahy a použijí je pro další oběti.“

Záleží na tom, jaká psychoterapie a u jakého terapeuta. Samotná psychoterapie je velmi široký pojem. Otázkou není jen to, zda psychoterapie je účinná nebo ne, ale také to, jestli ji tito lidé vůbec vyhledají. Zabýváme se tu prožíváním viny. A tu oni neprožívají. Alespoň ne tu bezpečnou. Oni neprožívají vinu za to, že někomu ubližují. Má takový člověk potom motivaci vyhledat nějakou pomoc, terapii, nebo jiné řešení, které by ho naučilo používat jiné životní, komunikační a vztahové strategie než dosud?. Odpověď je NE. Jedinou motivací může být bolest z hrozící ztráty partnera, tedy oběti, na kterou je přisátý, kterou zneužívá a na které parazituje. Taková ztráta by mu způsobila všechny možné separační úzkosti na úrovni malého mimina, které se bojí o život a které přišlo o matku, která ho kojí. V okamžiku ale, kdy do nějaké takové terapie vstoupí s tímto motivem, většinou v ní nevydrží. Napětí sice krátkodobě poklesne, protože se tím partner nechá přesvědčit, nakonec se ale vše vrátí do zajetých kolejí. Často v takové terapii patologické osobnosti jen odkoukají nějaké postupy a triky, které použijí jako nástroj manipulace a jimiž oběť uvedou do klidu.

Psychoterapie, myslím, by mohla být účinná, ale problém je v tom, že tito lidé do ní nevstoupí, nebo do ní vstoupí se špatným motivem, případně v ní nevydrží.

„Jak jim teda dokázat, že jsou nemocní?“

Opět: běžte vysvětlit schizofrenikovi, že je nemocný. On to možná v těch lucidních stavech pochopí. Ale proč mu chcete vysvětlovat? Vysvětlování je samo o sobě velmi důležitý fenomén, kterým se v kurzu zabývám. Je to jeden z nejdůležitějších poznatků. Co znamená vysvětlování? Jak funguje vysvětlování ve vztazích s manipulátory? Pointu si opět nechám do kurzu nebo na individuální konzultaci. S vysvětlováním má problém spousta lidí jednak díky výchově a jednak díky zkušenostem ze školy. Máme k němu zdeformovaný vztah a už vůbec nevnímáme, co to vysvětlování znamená na vztahové úrovni.

„Jinde jsem se zas dočetla, že se dá udělat vyšetření mozku. Nejsem si jistá, jestli to byla magnetická reakce, ale prý se dají přesně odhalit části mozku, které jsou zodpovědné za tvorbu pocitů a které chybějí manipulátorovi jako například empatie. Myslíte, že by to byl jeden ze způsobů, jak odhalit manipulátora? Samozřejmě s tím musí souhlasit“

Znám mnohem jednodušší způsob, jak odhalit manipulátory nebo lidi, kteří nedokážou prožít vinu. Pokud se zaměříte na to, že ten problém spočívá v neschopnosti prožít vinu, zjistíte, že neschopnost být empatický je až sekundární projev. Není potřeba žádných magnetických rezonancí. S ohledem na to, co o této problematice vím, nedomnívám se, že by byla nějaká korelace v tom, že manipulativní lidé, něco v určité části postrádají, nebo jim tam něco funguje jinak. Jsou sice lidé, u kterých je to biologické podmíněné a opravdu mohou mít v mozku nějaké abnormality. U naprosté většiny lidí, které řeším s mými klienty, se ale dají vystopovat jasné příčiny v jejich sociálním prostředí, v jejich rodině nebo dětství.

Pozn.: Nemyslím si, že myšlenka, že na všechno najdu nějaké centrum v mozku, který je za to zodpovědný, by byla správná. Když se podíváte na pokročilejší výzkumy v oblasti konektomů (pokud chcete vstoupit do této problematiky, doporučuji knihu od Sebastiana Seunga z MIT knížka Konektom, která je také k dispozici v mp3, takže ji nemusíte číst, můžete ji poslouchat v autě nebo cestou do práce), dozvíte se o tom, na jaké úrovni se dneska provádí výzkum mozku. Mapují se jednotlivé synapse, realizuje se snaha rekonstruovat strukturu mozku na synaptické úrovni. To je neskutečně náročný výzkum. Hlavně na tu replikaci, protože v mozku je toho strašně moc. Toto vše zmapovat musí být milionkrát náročnější než mapování nějakého genu. Shodou okolností v Americe je to výzkum s prioritou číslo jedna.

Magnetická rezonance a jí podobné způsoby mohou být zajímavé ve smyslu studia, pro naše potřeby ale myslím, nejsou podstatné. To Vás nenaučí nic o vztahu k manipulativním lidem, a o tom, co máte dělat, aby Vás nepoškozovali. Mě by spíše zajímal, jaký je motiv za tím, proč chcete dát nálepku „hele tobě tu chybí kus mozku nebo tobě tady nesvítí kus mozku. V čem Vám to pomůže? Je to zajímavý materiál k pátrání po tom, kde se to ve Vás bere, než po tom, co by nám informačně dalo, kdybychom věděli přesně, že někde v mozku chybí třeba miliarda neuronů.

„Prostě jsem chtěla říct, že postup odloučení a ignorace se mi nelíbí. Jsem zdravotní sestra a celý život pomáhám druhým. Akorát jemu jsem nedokázala pomoct. Ale co další oběti, které přijdou po mě?“

V této části e-mailu přechází dotazování do sebeobviňování. Je vidět, že pisatelka má pořád velmi intenzivní pocity viny a to jí v tom vztahu drží. Jedna z kapitol kurzu se jmenuje „Vztahy postavené na vině“. Tam byste se dozvěděli vysvětlení toho, co se s pisatelkou mailu děje a co vidím za jejími větami. Absolventi kurzu jistě už tuší. Zajímavé je, že se jedná o zdravotní sestru. Když bychom se podívali, na její motivy, proč se stala zdravotní sestrou a proč si jako partnera vybrala toho nejnemocnějšího člověka, kterého měla k dispozici, možná bychom zjistili, proč ho chce zachraňovat.  Jaké své potřeby, motivy, touhy, přání, traumata, deficity by tím zachraňováním kompenzovala? To je na hlubší rozhovor a terapii.

„Anebo je necháme jen tak běhat po světě? Protože nám nic jiného nezbývá? Vždyť i HIV pozitivní lidi můžou být všude kolem nás a nemají to napsané na čele, tak si musíme dávat pozor? Já to prostě nemůžu nechat jen tak. Nejsem zvyklá držet hubu. Musí se to dát nějak vyřešit“.

Zde je spousta emocí a spousta skrytého obsahu. Kde se to všechno bere? Tady je v pár větách řečeno „Snažím se zachránit svět, já ten svět celý zachráním, já jsem tak mocná.“ Co jsou typické narcistické fantazie? Za tím se něco skrývá. To je na individuální práci. Tady bylo prožito něco, co má obrovskou energii. Pisatelka má potřebu a pocit, že musí zachránit svět. Nechci se pouštět do detailů, protože bych sám mohl začít bludovat a halucinovat. To je na rozhovor a na dialektický proces, ve kterém bych sdělil nějakou hypotézu nebo myšlenku a navedl klientku, k tomu, co se za tím může skrývat. Pak by to začala nebo nezačala rozkrývat, případně by tomu kladla odpor. Ale někam bychom se dobrali a já bych sám mohl korigovat to, že ten můj první nápad, třeba ani není pravdivý.

„V první řadě je potřeba vysvětlit manipulátorovi, že je manipulátor, což se mi už i podařilo. Postupně jsem mu to naporcovala, pospala mu pár situací, v kterých se zachoval nepřiměřeně a ptala se na jeho pocity a důvody, proč se tak chová a nakonec mi i přikývl. Potvrdil, že je to pravda a že se tak chová. Když jsem mu oznámila, že je nemocný, byl konec. To si už nedokázal připustit.“

Vysvětlit. Tyto problémy nejsou u těchto lidí na úrovni nějakého racia, že by něco špatně chápali. Oni jsou velmi často velmi inteligentní a chápou velmi dobře. Ale neprožívají jako ostatní, neprožívají vinu, neprožívají spoustu emocí. Oni jsou to schopní pochopit. Vy jim to můžete naporcovat. V okamžiku, kdy budete dost dlouho přemýšlet o tom, jak jim to vysvětlíte, tak jim to nakonec možná i skutečně vysvětlíte. Ale fór je v tom, že to jejich chování nezmění. To není problém racionality a přemýšlení. Proto se to ani nedá vysvětlit. Vysvětlování je cesta do pekel a cesta někam, co jsem probíral v kurzu.

Tady bylo zjevně investováno ohromné množství energie a času do postupů, který nepřinesl nakonec žádný výsledek. V kurzu se také dozvíte, že i vysvětlování je z jistého úhlu pohledu forma agrese.

„Asi se už začínáte nudit při tolika čtení a možná si myslíte, jak jsem hloupá, když mu chci pomoct a že se od něj nedokážu odpoutat. Ale já ho nemiluji, mně jde jen o ty další lidi, kterým ublíží.“

Rozhodně si nemyslím, že je pisatelka hloupá. Na všech těchto postupech není nic hloupého, takto fungujeme všichni.

Co je nejvýraznější vlastností tohoto textu a která tam není explicitně uvedená je to, že je to celé o něm. Jak to že je to celé o něm? Proč? Kde jste Vy? Jste tam jen jako zdravotní sestra, která zachraňuje ostatní, ale kde jste Vy? V čem Vám to ubližuje? Co Vám to bere? Co vám to dává? Proč jste tam nenapsala „žila jsem s manipulátorem, už je to za mnou, teď chodím jednou týdně na manikúru, jednou do fitka, mám se skvěle, s dětma jsem byla teď na výletě o víkendu.“ Ne, ta pozornost je na něm. I když se mě snažíte přesvědčit o opaku. Angličani říkají „kdáká to jako kachna, chodí to jako kachna…“ S největší pravděpodobností je to vztah, velmi silná vazba. Ale není to nic, co bych Vám vyčítal. Takto to mají všichni. Cílem takových lidí je strhnout na sebe veškerou pozornost. Dělají to všemi možnými způsoby. Po dlouhodobém soužití s takovými lidmi, se do toho Vašeho mozku obtisknou tak, že dlouho potom ještě nejste schopní pozornost věnovat čemukoli jinému. Proto je důležité, i když z toho vztahu vystoupíte, pracovat na tom, abyste byli schopní věnovat pozornost něčemu jinému, ideálně sami sobě. Ne se snažit neustále zachraňovat ostatní. Tak byste si to zase přitáhli

Skoro ve všech případech to tak je. Když řešíme s klientkami rozchod, který se povede a nějak proběhne, záhy se objeví nový partner a je to totéž. Všechny ty klientky přijdou a popisují úplně to samé. Když je upozorním, že je nový vztah jak přes kopírák k tomu předešlému, nejprve se tomu brání, ale za 14 dní přijdou a potvrdí, že se nový partner vybarvil. Ze závěru mailu tam tuším takové ohrožení.

Moc děkuji za e-mail. Dala jste si práci to sepsat. Doufám, že alespoň budete mít radost, že jste tímto pomohla všem, kteří se na toto video budou dívat. Mě jste tím inspirovala. Vy jste vložila jednu půlku, já k tomu vložil druhou půlku toho povídání. Všichni ostatní, ať si z toho vezmou, co chtějí. No a samozřejmě, vzhledem k tomu povídání, že to video je motivační, abyste si koupili kurz a dozvěděli se o tom co nejvíc, tak na to nezapomeňte.

---